ale porad mu to mysli. Rozhovor v lidovkach:
Snad to nejpodstatnejsi:
* Za dva roky vám bude osmdesát. Přinesl vám váš dlouhý věk nějaké důležité poznání?
Myslím, že jo. Například to, že se pachtíme za málo smysluplnými věcmi. Mluvím o sobě. V Prognostickém ústavu nebo předtím ve Státní plánovací komisi jsem byl až chorobně pracovitý. Dělal jsem denně dvanáct čtrnáct hodin, porada střídala poradu, těšilo mě, když jsem se blýsknul, třeba i tou svou pamětí. Měl jsem úspěch a byl jsem suverén. A reálný efekt té práce? Já byl třeba u projekce desítek závodů, to byly stovky porad a jednání – a ty závody jsou dnes v ruinách. Život by se neměl takhle hloupě promrhávat. Je škoda každého dne. A když je člověku tolik jako mně, je krásné dýchat, projít se v přírodě, v tomhle věku už to není samozřejmé. Těch dobrých věcí je tolik a některých se tvrdě držím – jednou týdně například chodím do divadla. Pořád hodně čtu. A v mém věku se pochopitelně zabývám i myšlenkou: Kéž by se mi podařilo šťastně zemřít.
No comments:
Post a Comment