Wimbledon Wisdom
1 day ago
Monday, November 27, 2006
Wednesday, November 22, 2006
VOLNYBRODEJ
At the Basel Airport there is a duty free shop with adverts not only in English but in Czech as well.
Wind Mills in Freiburg
Freiburg is a very ecological city. Everyone rides a bike and there are loads of green places as well. At the top of surrounding hills stand several wind mills. And as you might see, they are not as ugly as many would argue.
Friday, November 17, 2006
Rubrika CestovaniOhodnotit spot
Mohutná lokomotiva rozbitého maďarského vlaku v hustě temném mraku prachu a sazí přijíždí do poslední zastávky ve své domovské zemi na maďarsko-rumunské hranice. Všude pobíhají psi a dlouze se táhne kolona různě starých dacií. Jsme na jednom z hlavních transitních přechodů, nicméně zdejší celníky tento fakt nijak nevzrušuje. Přejít hranice pěšky se zdá být nejrozumnější řešení. V duty free zóně, ač nekuřáci, přemýšlíme o nákupu kartonu cigaret pro případ nutného uplácení policistů nebo vojáků. Nakonec jsme tak neučinili a udělali jsme jen dobře, neboť se historky, které jsme slýchali před naším odjezdem, vůbec nenaplnily. Snědí muži nabízejí výměnu peněz, která není a ani nemůže být příliš výhodná. Zlaté pravidlo o směně peněz až ve vnitrozemí platí i v Rumunsku.
Nădlac, maďarsky Nagylak, je první rumunská vesnice, jaké však bylo naše překvapení, když na nás místní omladina začala mluvit plynně slovensky. Dle posledního censu se ke slovenské národnosti hlásí v tomto osmitisícovém městečku téměř polovina obyvatel, stojí tu základní škola i lyceum s výukou slovenštiny. Pro tamější mládež jsme byli hezkým zpestřením, strávili jsme s nimi příjemné odpoledne na místním koupališti přičemž jsme odmítali pozvání na štamprlu místního alkoholu. Příběhy totiž hovoří o mladých mužích, kteří se nechali takto pozvat, popíjeli s místní děvuškou, až se ráno probudili s bolestí hlavy, se svatebním prstenem na ruce a s překvapivou novomanželkou vedle sebe.
Pro osvěžení v parném horku je místní bazén neocenitelný, zvlášť pokud vám konečně někdo také rozumí a můžete si popovídat. Rozloučení s nově nabytými kamarády se neobešlo bez slz a šéf jejich party Arnold nás ještě vyprovodil na nedaleké vlakové nádraží. Malinká budova, u kterého končí koleje a dál již nikam nevedou, spousta prachu, špíny a jeden výpravčí. Ten se při prvním dotazu naštve, ale nakonec jsme z něj vydolovali informaci o nejbližším odjezdu vlaku do Aradu, hlavního města stejnojmenné rumunské župy.
Vlak jel ve 4.50 ráno. Po probdělé noci, která byla způsobena absencí kvalitního noclehu a velmi nízkými cenami zdejšího piva, jsme nastoupili do pravého rumunského osobního vlaku. Ne nadarmo se říká: „Kdo nejel v Rumunsku osobákem, jako by tam nebyl.“ Vymlácená okna, zápach, skřípot, díry v podlaze, k tomu se přidává vlezlá ranní zima a podivní spolucestující. Již před první světovou válkou tu byla postavena první elektrifikovaná železnice ve východní Evropě. Vzhled místních vlaků napovídá, že tuto událost pamatují. I přes závratnou rychlost 30 km/h netrvá cesta do Aradu déle než dvě hodiny, naštěstí. Téměř dvousettisícové město, kde se konal v roce 1899 první rumunský fotbalový zápas, mě však na první pohled ničím nezaujme,hlavně proto, že jsem k smrti unavený a usínám na nejbližší lavičce. „Allo, šigany tura,“ probouzí mě starší babička a rukama mi naznačuje, že se tu vyskytuje mnoho zlodějů. Poděkoval jsem jí, přivázal si krosnu k zápěstí a spal dál. Tentokrát mě probudily švestky, které po mě rumunští vtipálkové házeli z balkónů nade mnou. Jožan, můj spolucestovatel, se vrátil z obhlídky, přinesl rumunskou měnou Lei, překvapený tolika švestkami okolo mé lavičky. „Člověče ty blázníš, takhle se tady nechat ostřelovat,“ povídá s úsměvem, ale z jeho hlasu je cítit úleva, že se mi nic nestalo.
Samostatnou kapitolou Rumunska jsou dacie, které tvoří 95 procent tamějšího vozového parku. Každý Rumun má dacii různém stupni rozkladu, existují různé úpravy, jako třeba kabriolet, náklaďák, džíp. Jakmile jsme vystoupili z budovy nádraží, už se na nás řítily, dacie, dacie, samé dacie. Pravidla silničního provozu jsou často doplňována právem silnějšího, jako v džungli, ementálová silnice nutí řidiče přejíždět z pruhu do pruhu, cyklisté a mopedisté doslova bojují o holý život.
V rohu nádraží stojí vysoký chlapík oblečený v delší kožené bundě. Vypadá nervózně, stále se rozhlíží a co chvíli k někomu přistoupí a pošeptá mu něco do ucha. Několik lidí ho odmítlo, ale tentokrát to zdá se vyjde. Fousatý, asi čtyřicetiletý muž kývne a dostává od překupníka kartón cigaret, který měl schovaný pod koženou bundou. Najednou se ve dveřích nádražní budovy objeví uniformovaný policista a voják se samopalem, čímž u mě budí veliký respekt a oba se blíží se k překupníkovi. „Tady se bude zatýkat,“ pomyslím si. Každý se postaví k překupníkovi z jedné strany a něco hovoří. Mluví potichu, aby je nikdo neslyšel. Překupník vypadá relativně klidně, a po chvíli vytahuje dva kartóny cigaret. Voják i policista mají každý po jednom a spokojeně odchází, stejně jako později překupník. Nestačím kroutit hlavou.
Otočím se a slyším češtinu. Dva strhaní a zarostlí chlapci se vracejí z cest, stopovali po Kurdistánu v Turecku. „Nevyměníte nám nějaké peníze, v eurech máme jen mince, a ty nám ve směnárně nechtějí vzít,“ ptají se nás s Jožanem. Dali jsme jim na svačinu, bylo vidět, že mají ohromný hlad. Rumunskem totiž jen projížděli.
Aradu vévodí radnice na hlavním náměstí, za pozornost stojí i Luteránský kostel a pozůstatky pevnosti.Historie města se táhne až do 11. století, postupně bylo dobyto Mongoly, Rusy nebo Maďary. Dnes tu sídlí tu rumunské ortodoxní biskupství Škoda jen, že je to město špinavé, a proto neútulné. Byl však čas vystartovat do Brašova.
Aradem prochází 4.pan-evropský koridor spojující západní Evropu s jihovýchodními zeměmi a Blízkým východem. Cesta přes půlku Rumunska do Brašova vlakem Intercity podél nejvyšších hor Fagaras utekla jako voda, průvodčí nám každému dal noviny, kde jsme se mohli dočíst o návštěvě Rickyho Martina, který zavítá do Bukurešti. „Stejně jako my,“ pomyslel jsem si a spokojeně usnul.
Ačkoliv je Brašovská župa v Transylvánii jedním z nejbohatších rumunských regionů, není tam pěkně. Průmysl městu vládne, všude samá továrna, chemička, elektrárna. Jméno města pochází ze starotureckého barasu, což znamená pevnost, na jihozápadě města totiž dodnes stojí zbytky římského opevnění. Mezi lety 1951 a 1961 bylo město přejmenováno na Orasul Stalin, přeneseně Stalinovo město. Dnes má Brašov přes 200 tisíc obyvatel, spolu s přilehlými městečky se toto číslo blíží 400 tisícům, připodobnění k české Ostravě se tedy jen nabízí. Náš plán byl předem dán. Po přespání v kempu na kraji Brašova se chceme přesunout do Bukurešti, navštívit „Drákulův“ hrad Bran, a strávit pár dní v karpatských horách Bucegi.
Bosé, nahaté a ušmudlané dítě, kterému nemůže být více než pět let mě tahá za rukáv a žebrá. Žebrají i jeho o něco starší bráchové, nebo možná nejsou příbuzní, ale tady na nádraží to je úplně jedno. Když dáte něco jednomu, přijde dvacet dalších, když nedáte nikomu, svědomí vás bude hryzat. Tohle dilema nemá řešení.
V Brašově už jsme si spát pod širákem někde v parku netroufli. Pobíhají tu toulaví psi, opilí bezdomovci leží všude možně. Nacpaný trolejbus číslo 35 nás odváží na kraj města, kde strávíme noc.Prohlídka Brašova je zběžná, těšíme se do hor, na vesničky, do Bukurešti. Vlak má jet z pátého nástupiště, které je plné různých lidí. Čekáme již dvě hodiny, ale takové zpoždění je prý normální. Jsou tu maminky s hrajícími si dětmi, jsou tu vojáci jedoucí domů ze služby, dělníci, kteří se vrací k rodinám po dlouhé šichtě, a spousta individuí s věcmi, které by našinec do vlaku nebral. Z kočárku kolečka nesou dveře, a vytváří tak vozík. Na něm je položena nefunkční pračka, přivázaná kola od traktoru a několik hrnců. Na podobném vozíku je děravá vana, kterou pět chlapíků s vypětím všech sil cpe do osobního vlaku, kam nastupujeme i my. Zaráží nás, že jedeme na druhou stranu, než bychom podle mapy očekávali. Po půl hodině nám to oběma dochazí. „Myslím, že nejedeme do Bukurešti,“ pronesl jsem polotiše, ale Jožan to slyšel a smutně odkýval.
martan21, 21.06.2006 23:45:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
08.06.2006
**bez titulku**
Rubrika CestovaniOhodnotit spot
We Must Cut the Cost of Living
Ústřední motto knížky Jacka Kerouaca On the Road provází moje cestovatelské příběhy od samého počátku. Jako chudý student jsem si totiž jen zřídka mohl dovolit přespávat jinde než pod širákem, navštěvovat restaurace či platit zbytečné výdaje za dopravu. Ale nebyla to jen otázka financí, která mě táhla a stále táhne na východ Evropy. Tento region, ať už to je Rumunsko, Ukrajina, Albánie, Černá Hora, je v neustálém pohybu. Společenské změny, revoluce, převraty, transformace, které v západních stabilních demokraciích vidíme jen zřídka, jsou téměř na denním pořádku. Jistě, v západní Evropě je toho spoustu krásného k vidění, nicméně společnost tam již je pevně zakořeněna, demokracie má svoji tradici, lidé ji berou jako samozřejmou součást života. Východní Evropa tedy nabízí krásný pohled na přeměnu z bývalých autoritativních režimů, plánovaných ekonomik, k politické pluralitě a tržnímu hospodářství, přeměnu, která s sebou nese mnohé oběti. Pro člověka z Česka může být návštěva těchto zemí i pohledem o pár let dozadu; kupříkladu na Ukrajině jsou tyto vzpomínky dost živé.
Jednou ze transformujících se zemí je bez pochyby Rumunsko. Když v prosinci 1989 došlo ke svrhnutí tamějšího komunistického režimu a k zastřelení Ceauşesca a jeho ženy v přímém přenosu, otřáslo to nejen Československem. Obě země se však vydaly směrem na západ, mezníkem byl či bude vstup do Evropské Unie (Rumunsko by mělo vstoupit v roce 2007 či 2008 společně s Bulharskem).
Ačkoliv jsme zažili popisované zážitky cestou do Rumunska, nebudu o něm tentokrát psát. Protože i cesta může být cíl, naše cestování spočívá nikoliv v dosažení požadovaného místa, města, vesnice, moře, hory, ale naopak v poznání i takzvaných transitních regionů, tedy zastavit se i tam, kde ostatní jen projíždí. Směrem do Rumunska tedy cestovatelům stojí v cestě Slovensko a Maďarsko. Žádná divočina to jistě není, pokud ovšem necestujete s minimálním rozpočtem, nespíte na fotbalových, či tenisových hřištích, pod mostem, na březích řek a nebudí vás dobrmané či aktivně brzy po ránu trénující fotbalisté nebo tenisté.
Vyrazili jsme tedy jednoho srpnového rána stopem na Bukurešť, avšak vytáhnout ceduli s nápisem tohoto hlavního města Rumunska již v Hradci Králové nám přišlo jaksi nepatřičné. Když píšu nám, měl bych představit svého kumpána. Jmenuje se Jožan, je moc milý, vychovaný, nekouše a je vhodný pro paničku, která se ráda mazlí. Avšak potřebuje zahradu, kde by se mohl vyřádit. Ne, Jožan není pes, ale můj dobrý bard, na kterého se mohu spolehnout. Z osobní zkušenosti mohu cestování ve dvou jen doporučit, umožňuje maximální flexibilitu, stopování dopravních prostředků, dělbu práce a, jedete-li s takto fyzicky vyspělým jedincem, pak i určitou míru jistoty a bezpečí. Jsou-li navíc členové týmu podobně staří, podobně krásní a podobně hladoví, pak je vše mnohem jednodušší (domlouvání místa a času spaní, stravování, odpočívání a tak vůbec).
S našimi sedmnáctikilovými krosnami, které byly převážně a smysluplně nacpané jídlem, protože v Rumunsku se přece jídlo vůbec neprodává, jsme obsadili zastavivší automobil a nebohý řidič nás vždy popovezl na východ. Avšak tak slavné to naše stopování nebylo, a když jsme se do Bratislavy dostali o půl jedenácté v noci, museli jsme se zamyslet nad naší taktikou. Problémem číslo jedna však bylo, kde uložit hlavu. Protože v Blavě ten den vydatně pršelo, bylo všude celkem mokro, spát pod mostem nebylo příliš lákavé a když ani náš plán s rozděláním si stanu na betonových garážích nevyšel pro nadměrnou extravaganci, zvítězily tenisové kurty. Jsou hned vedle vlakového nádraží a mají, pro nás tehdy nezbytně nutnou, krytou tribunu. Bohužel jsem to byl já, kdo si vylosoval kratší sirku a šel tak na průzkum. V naprosté tmě jsem přeskočil třímetrový plot a octl se v areálu, kde jsem jen tušil, že není pes. Jožan totiž říkal, že tam žádný nebude a tehdy jsem mu ještě věřil. Vzpomínám, že to samé říkal v Kyjevě, kdy mě přesvědčoval, abychom přelezli plot a šli spát do botanické zahrady. Kdo by nechával psa v botanické zahradě, že. V Kyjevě jsem řekl dobrá, ale raději nejprve hodím za plot klacek, když tu vyběhli tři pěnící vlčáci štěkající a naprosto neuvázaní. Od té doby si dávám pozor. Nicméně v Bratislavě jsem si ho ještě nedával, ale naštěstí tam žádný pes nebyl. Přehodili jsme zavazadla a spokojeně usnuli na kryté a suché tribuně.
Ráno mě probudil rachot, otevřu oči, a to místní správec válcuje antuku necelé tři metry od mé postele. Neviděl mě a protože jsem potřeboval něco v krosně, začal jsem tam šátrat. V tu chvíli však správec zpozoroval naši ložnici a vydal se na obhlídku. Pud sebezáchovy mi poradil: dělej, že spíš. Do jaké míry je osoba spící v sedě po rameno ponořená v krosně důvěryhodná, na to jsem se správce již nestačil zeptat, protože ten odešel pro pomoc. Již probuzený Jožan také pochopil, že nás tu již nic dobrého nečeká a tak jsme během pár vteřin opustili kurty, přičemž nás ještě málem přejela kolemjedoucí tramvaj. Už jen z dálky jsme pozorovali, jak se na pomoc zavolaní tenisté ptají správce: „Fanúš nikto tu nie je, ty si vcera vraj opat chlastal?“
Batožíny jsme hodili do úschovny na nádraží a šli si prohlédnout hlavné mesto našich bratov. Blava je v mnohém podobná Praze, historické centrum, úzké uličky, panelákové sídliště, hrad. Ten byl pro mě největším zklamáním, protože ačkoliv vypadá z venku dominantně, uvnitř je maličký a skleněné socialistické výplně ochozů mu na kráse nepřidávají. Výhled na Nový most s restaurací ve tvaru létajícího talíře přes Dunaj a na betonovou džungli Petržalku také není uchvacující. Dojem napravuje opravené centrum okolo Grassalkovičova paláce (sídlo prezidenta) s rozsáhlou zahradou ve francouzském stylu, historické Staré Město, Michalská brána, Konkatedrála svätého Martina, a hezké fontány s čistou vodou, kde se dá vyprat tričko.
Naše cesta však musela pokračovat, rozloučili jsme se tedy s nejbohatším regionem Slovenska a vydali se do Budapešti cestou, kterou všem mohu jen doporučit. Je to cesta nejlevnější a zároveň nejzajímavější. Jízda vlakem z Bratislavy do hraničního Štůrova trvá hodinu a půl a přes hranice se dostanete pěšky do Maďarské Ostřihomi, z nádraží na nádraží to jsou necelé čtyři kilometry, ale stojí za to. Nejenže se můžete vykoupat v překvapivě rychle tekoucím Dunajem, ale poznáte jeden z největších architektonických kontrastů ve střední Evropě (už vidím, jak mě studenti historie architektury pro tuto větu bičují). Šlapete-li totiž Štůrovem směrem na hranice, vidíte před sebou jen paneláky a paneláky a nic jiného. V horku, které tenkrát panovalo, se nám nešlo příliš lehce, zvlášť když slibovaných dvacet minut na přechod hranic jsme již dávno ušli a Dunaj nikde. V tu chvíli se nám naskytl pohled, který mě nejprve vyděsil neboť jsem si myslel, že jsem dostal vidiny z přehřátí organismu. Panelákové budovy se totiž jak mávnutím proutku rozestoupily, a ukázala se nám Ostřihomská basilika v celé své kráse, největší katedrála v Maďarsku. Ostřihom (maďarsky Esztergom) bylo prvním maďarským hlavním městem, a to v době mezi 10. a 13. století, předtím než ho král Béla IV. přestěhoval do tehdejšího Budína v roce 1361 a dodnes je sídlem katolické církve v Maďarsku. Město je jedním z nejvíce historických měst v zemi, obsahuje pozůstatky kultur Keltů, Germánů, Franků, Avarů, Římanů či Turků, v roce 1000 zde byl korunován král Štěpán (v maďarštině Szent István király). V roce 2001 byl konečně zprovozněn most přes Dunaj, který byl zničen Němci za 2.světové války, po kterém se dá bezpečně dostat do Maďarska. Také nám v Ostřihomi začalo ohňostrojové léto, kdy jsme různé show zažívali v podstatě na každém kroku. Po přesunu na vlakové nádraží jsme řešili otázku financí, neboť jsme neměli ani forint. Situaci naštěstí vyřešil místní obchodní dům, kde byl bankomat a kde mě při zkrácení si cesty přes louku málem pokousali ovčáci čtveráci (byla již tma jako v pytli).
Tak jsme tedy odjeli osobáčkem do Budapešti. V Maďarsku již nastává problém s dorozumíváním. Tamější ugrofinský jazyk se nepodobá žádné mně známé řeči a z nápisů je člověk moudrý jako při návštěvě Walesu, kde se alespoň mluví anglicky, zatímco jazyková vybavenost mladých (!) Maďarů je podle naší zkušenosti téměř nulová. Na „Beszél angolul?“(mluvíte anglicky?) nikdo nereaguje. To nejdůležitější jsme však uměli: „Erecz piklos nemeci hunac szcepen kamos“ (piš holoubku piš nebo zcepeníš) nebo „érömü“ (elektrárna). Když se k tomu přidá: „Legyen szíves, hol van állomáshely, köszönöm?” (Prosím Vás, kde je tu nádraží?), „sör” (pivo), popřípadě „szeretlek” (miluji tě), tak už to k běžné komunikaci postačí.
Náš noční příjezd do Budapešti byl opět zahalen rouškou tajemství , a to kde složit hlavu. Tentokrát zvítězil stadion druholigové Rákospalotai EAC, přeskočili jsme plot a spali jako zabití. Právě zde nás ráno probouzel již zmíněný aktivní fotbalista, tak jsme poděkovali a odešli.
Budapešť je o něco větší než Praha a podobně krásná; historická Buda je od novější Péšti oddělena Dunajem, metrem se na Budínský kopec dostanete, když vystoupíte na zastávce Moskvatér: v létě je plný turistů, což trošku kazí zážitek z jinak nádherné metropole. Z nejzajímavějších objektů bych vypíchl Chrám sv. Matyáše, Magdaléninu věž, Baziliku sv. Štěpána, Královský palác a budovu parlamentu. Musím říci, že jsme v Budapešti strávili krásné chvíle. K přespání se hodí ještě Magdalénin ostrov uprostřed Dunaje, popřípadě městské kempy poblíž. Je důležité připomenout, že se v Budapešti nacházejí tři větší vlaková nádraží, a to Keléti (východní), Déli (jižní) a Nuygati(západní), které navrhoval sám August de Settres a bylo postaveno Eiffelovou společností.
Z Nuygati jsme se přesunuli rychlíkem do Szegédu, město na jihu Maďarska, na hranici s Rumunskem, kde jsme prožili nádherná svátek svatého Štěpána (20.srpna). Král Štěpán posílil v 11.století pozici křesťanství v zemi, ustavil latinu oficiálním jazykem a nechal postavit několik významných katedrál včetně té Ostřihomské. Pověsti říkají, že byl velmi šlechetný, dával peníze chudým, a po jeho smrti bylo možné vidět několik zázraků v okolí jeho hrobky. Svatým se stal již v roce 1083. Právě 20. srpna byly na Budínský kopec převezeny jeho ostatky, což Maďarsko slaví svátkem a velkými ohňostroji. A v Szegédu tomu nebylo jinak, tisíce lidí se bavily, popíjely, a měly se rády. My jsme chtěli samozřejmě ochutnat známý segedínský guláš, ten se nám však nepodařilo nikde nalézt, tak jsme si dali segedínskou pizzu a segedínskou klobásu. Centrum města je nádherné, budovy jsou opravené, a procházka po pěší zóně velmi příjemná. Naše spacáky a karimatky jsme tentokrát rozdělali na břehu Tisy, která ovšem ke koupání zrovna neláká.
Ráno mě probudil Jožan tím, že mi začal olizovat obličej a funět do tváře. Říkal jsem si, že to s naším kamarádstvím trochu přehání a otevřel jsem oči. Tu jsem zjistil, že to není Jožan, nýbrž obrovský dobrman, který měl momentálně svoje bílé tesáky asi sedm milimetrů od mého nosu. Když mě psův nepříliš čerstvý dech ujistil, že to není noční můra, začal jsem uvažovat o plastické operaci obličeje, ukončení kariéry u modelingových agentur a razantní změně image. Dobrman ale pochopil, že bych nebyl dobrý člověk a po určité době odběhl. Jako obvykle to vedle spícího Jožana ani neprobudilo.
Sbalili jsme tak našich pět švestek a vydali se na nádraží. Tedy na jedno z pěti nádraží v Szegédu(což jsme tehdy ještě netušili), kde nám řekli, že do Rumunska se jezdí odjinud. Přejeli jsme celé, kde nám řekli (rukama nohama) to samé, oběhli jsme všech pět vlakových nádraží, trvalo nám to téměř celý den, abychom se celí vyčerpaní dostali na to správné, které bylo necelých sto metrů od našeho výchozího bodu. Nabrali jsme vodu ze studně, koupili si další dobrou klobásu a vyrazili spolu s dvaceti policisty osobním vlakem bez oken a dveří u toalet na maďarsko-rumunské hranice…
martan21, 08.06.2006 18:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
05.06.2006
Do you agree with the suggestion that liberalizing agriculture is the key to the Doha Round
Rubrika moje esejeOhodnotit spot
Do you agree with the suggestion that liberalizing agriculture is the key to the Doha Round
By Martin Pospisil
Global Governance
Summer Semester 2005/2006
Number of Words: 2651
1. Introduction
In this paper, I will try to assess the ongoing attempts to liberalise agriculture in terms of world trade negotiations with a specific reference to the European Union and its Common Agricultural Policy (CAP). I am going to show that liberalising of agriculture in the EU (a substantial reform of the CAP) is closely linked with world trade negotiations and that it could lead to successful Doha negotiations. The conclusion is that movement on agriculture is pivotal to reach some agreement and to move on to other sensitive issues like opening market for services and for manufactured goods.
In order to satisfy my research aims, I will firstly present some theoretical arguments of free trade, and an insight into the EU policy-making, as the essay is focused on the EU in agricultural talks.
1.1. Theory
The liberal perspective praise free market and the invisible hand ensuring efficiency and equitable distribution of goods. As Woods (2005, p.332) notes, the optimal role of governments and institutions is to provide the smooth and relatively unfettered operation of markets. In contrary to the liberal theory stand mercantilism. According to mercantilists, the world trade is about competition among states, which try to maximize their power and position in the global market; the welfare of the state is being maximized through self-sufficiency[1]. Trade quotas, subsidies, and tariffs are the basis of mercantilist economic policies.
In terms of theory, agricultural policy in most of developed countries is a product of mercantilist policy; within such a system some states have more power and capability than others do (Woods, 2005, p.333). Clearly, agricultural trade negotiations are often a struggle between liberalism and mercantilism.
Main assumption of neoclassic theory is that free trade benefits all. In the case of liberalising agriculture, this might not be true, as there are countries that would lose their preferential access on the EU or US market. International economics theory (e.g., Krugman and Obstfeld 2003) often stresses that the ‘winners’ from trade liberalization outweigh the ‘losers’. Theoretically, freer farm trade could yield a lot for the poor in developing countries; a substantial liberalisation of agriculture can lead to:
n better allocation of resources,
n higher incomes
n increased purchasing power in developing countries and globally
n help developing countries escape poverty.
1.2. EU policy making
When analysing the CAP in terms of international trade, it is important to understand EU policy making. The way the EU makes its agriculture and trade policies involves three levels: the EU member state, the EU itself, and the international trading system (Halderman and Nelson, 2004, p.11).
The European Commission plays a key role in setting the agenda for EU agricultural policy. The inter-state bargaining in the Council of Agriculture Ministers has been very important in decisions regarding the CAP. The EU member states are divided on the issue of CAP reform; significantly, the leaders of countries with strong agricultural lobby like France and Germany are very involved in EU agricultural policy-making, both reluctant to change the CAP until 2013. The new EU financial perspective for years 2007-2013 does not bring any major changes in the structure of the budget[2];. Politically strong lobbyist groups underpin any liberalisation movements in the EU.
2. The CAP in terms of international trade
“The CAP is the single most idiotic system ever invented by developed countries”
Economist (1990 p.15)
There are four main instruments of CAP: import tariffs, direct subsidies to inputs and outputs, export subsidies and intervention purchases (Lipsey and Chrystal 2004, p.88, Borrell and Hubbard 2000, p.18). The goals of the CAP include[3]:
- food self-sufficiency
- increase farm income
- preserve small-farm of rural Europe
Although there have been some attempts to reform the CAP, none of the reforms were substantial. At the beginning of the 1990s, the EU Commissioner Ray MacSherry[4] proposed to reform the CAP[5] in order to come into line with GATT proposals (Ballaam, 2004). The Agenda 2000 CAP reform introduced a policy concept in the EU cross-compliance and set stage for further negotiations. June 2003 reform has gone the furthest and recent changes in the CAP have already led to a decrease in domestic price and a decrease in production. By breaking the link between subsidies and production, under WTO rules the EU will be able to shift its domestic agricultural support from a “trade distorting” category to a “nontrade distorting” category. The reforms, however, failed to abolish export subsidies and do not create room for improved access to EU agricultural markets for third country producers (Dijck and Faber, 2003). The CAP is still a bad and unfair system; it does not fulfil its goals, it distorts the market, harms consumers, who have to pay higher prices for agricultural product[6].
2.1. Critique of the CAP[7] in terms of international trade
The protectionism of the CAP has been a major issue at both the Uruguay and the current Doha rounds of the WTO negotiations, with the questions of ‘fairness of trade’, dumping, development and poverty relief playing a role in normative rejection of the CAP regime. Therefore, Borrell and Hubbard (2000) argue that the CAP is the most disruptive institution in international agricultural trade. From the international trade perspective, the CAP has always been an inward-looking policy (Henrichsmeyer and Witzke, 2000); it has never been based in order to raise the welfare of the world as it has always included a high degree of external protection. The CAP undermines the livelihoods of farmers in developing countries who are denied opportunities to export their own agricultural products to the EU market (see Halderman, 2004). Rieger (in Wallace, 2000, p.195) calls it “the primacy of domestic welfare.”
2.2. The Doha Round
“Greater agricultural market access is the key to success in the Doha Round”[8]
The stage for current agriculture negotiations was set by the Uruguay Round outcome[9] and agriculture is pivotal to a successful conclusion of the Doha Round. The Doha Round featured an increased influence of the LDCs who make up roughly 100 of the 145, which half of them are dependent on agriculture. From the beginning, the Doha round asked to be judged as a way of helping the developing world. Mr. Vaile (2005) notes that it is a historical opportunity to lift millions of people out of poverty. The willingness of developing countries to walk away from Seattle meeting without an agreement and their tough bargaining stances in the intervening years to Doha forced Quad countries to take notice of their interests (Crodin, 2003). The U.S., Brasil, and others demand further cuts in European farm subsidies.
The CAP reform and the Doha round of trade negotiations are closely inter- linked. In 2003 the Doha negotiations on agriculture essentially forced the EU to reform the CAP in order to strengthen the EU’s negotiating position before the September 2003 WTO Ministerial meeting in Cancun. When the EU Council of Ministers agreed to the 2003 reform of the CAP, they also set limits for the Commission for the Doha Round Negotiations in terms of subsidy cuts. The reform has constituted the limits for the Commission’s negotiating in the WTO Round[10]. The Council stresses that the margin of manoeuvre provided by this reform in the DDA can only be used on condition of equivalent agricultural concessions from our WTO partners (Council of the European Union, 2003, p.3)
2.3. Liberalising of agriculture is the key to the Doha Round
As far as the negotiations on agriculture are concerned, the long-term objective of the WTO members is “to establish a fair and market-oriented agricultural trading system …” (Preamble, Agreement on Agriculture; cited from Dijck & Faber, 2003, p.6).
There are several reasons, why agriculture stands at the root of world trade negotiations and can be the key to the Doha Round. Firstly, without movement on agriculture, the negotiations will not be able to move on to other sensitive issues like opening market for services and for manufactured goods. Despite four years of bargaining, negotiators have made scant progress on liberalising trade in services and have done virtually nothing on cutting industrial tariffs (The Economist, 2000e). Even though many of the biggest economic gains from a Doha round will come from freer trade in areas such as financial services, medical services or accountancy, negotiations in these issues have not reaches much agreement.
Secondly, if the EU liberalises, the other developed countries are expected to reduce their protectionism too. Over 60% of the gains that Doha promises in goods trade would come from agriculture. The vast majority of this would be won by cutting tariffs (The Economist, 2000e). There is significant reluctance of some of the world’s richest countries, particularly those in the EU, to reduce substantially high farm tariff barriers.
Thirdly, the EU and the US are telling poor countries that they have to open their markets in return for cuts in farm subsidies. There is a reluctance to cut farm subsidies and tariffs or to lower barriers to industrial goods. The USA want deeper cuts across the board. The EU wants to see big developing countries reduce industrial protection, but it is not vulnerable to reduce its farm tariffs. The Europeans want levies on agricultural goods to be capped at 100%, but those on industrial products to be at most 15%. Among the poorer countries, this asymmetry caused uproar(The Economist, 2005e).Until these developed countries make a significant progress in liberalising agriculture, they do not have a moral right to demand further cuts in industrial protection from the developing countries.
The failed Cancun ministerial meeting underlined that the agriculture must be reformed if the round is to succeed. The U.S. has shown leadership through its recent proposal to cut farm subsidies, the EU and other major exporters will need to show the same courage on market access. The EU’s recent proposals for liberalizing agriculture and improve market access for non-preferential countries is not satisfactory[11]; Vaile (2005) calls them “deeply disappointing”.
2.4. Liberalising of agriculture is not the key to Doha Round
The question is: Can something what will not to be changed dramatically until 2013 be the key to Doha Round? Liberalising of agriculture could be the key but as there is a big reluctance to do anything with this issue, negotiations should move forward to other issues. The Economist (2005b) argues that talks have focused too narrowly and notes that. The Doha round has always been very unlikely to end in fully free trade.
The Economist (ibid, 2005b) notes, the Doha[12] round's biggest problem is the mercantilist mindset that has corrupted it[13]. Being “pro-poor” in the Doha context has become synonymous with advocating more exceptions and less tariff cutting by developing countries. The very poorest countries will have no obligations from a Doha round at all. Finally, there is a threat of apathy, as the Doha talks will not hold politicians' attention forever. Apathy poses almost as big a threat to the WTO as acrimony precisely because its dangers are less obvious (The Economist, 2000e). It is important to do anything with the agriculture issue or to move to another issue, otherwise the negotiations might stop and no one can be sure whether it starts again in next years.
2.5. Consequences
Developing countries are split on the issue of agriculture and liberalization. Clearly, there would be winners and losers, Halderman and Nelson (2004) identify four categories of developing countries:
• South American countries that are major beef exporters (four countries)-the strongest proponents of liberalizing global agricultural trade during the Doha Round
• the African, Caribbean and Pacific (ACP) countries as a group (77 countries)
• African countries exporting beef to the EU on preferential terms (six countries)
• the least developed countries (LDCs, 49 countries).
Net-exporting countries like Argentina or Thailand support greater liberalization; big developing-country exporters, notably Brazil and Argentina, would gain from reduced subsidies. So would Africa's cotton producers, on the other hand net-importers like Egypt, Korea, Japan, Middle East and Pakistan favour protectionism (The Economist, 2005d). The basic pattern is that the industrial countries protect agriculture and processed food, while protection in developing countries is more balanced (though also higher overall) in its focus on food.
The ACP countries, which already benefit from preferential access to the EU market, are seeking to maintain their special status[14], as do the few African countries (all ACP states) currently exporting beef to the EU under a preferential protocol. The LDCs tend to share the concerns and objectives of the ACP countries, as the bulk of LDCs are in the ACP group. It is obvious that the system harms developing countries. If the rich cut tariffs, it would hurt some of the poor, because America and the EU already offer selected poor countries preferential access to their markets. These countries lose if tariffs fall, because the margin of preference is eroded. The Economist (2005c) argues that the EU’s tariff preferences are less generous than they look, nor are they all targeted at the poor: many of the world's poorest people live neither in the 50 least developed countries nor in Europe's ex-colonies. Although countries such as Mauritius, Malawi, and Caribbean coutries would lose a lot, most would lose a little. Overall, they argue, the gains from lower tariffs outweigh the costs.
The most important question of this issue is to what extent the CAP can be liberalised. The answer is not very positive. When the French government says, in both the EU budget and the Doha negotiations, that it cannot touch the CAP, it is partly making a point about sticking to the October 2002 deal. “We all agreed to the 2002 reform," says Catherine Colonna, France's Europe minister, “and it cannot be changed until 2013.”(The Economist, 2005c).
4. Conclusion
The CAP has always been a recurrent source of argument between the EU and its international trading partners. As mentioned in the introduction, freer farm trade could in theory yield the most for the world's poor. Agricultural reform would lead to better allocation of resources, higher incomes and increased purchasing power in developing countries and globally. World trade liberalisation of agriculture has the power create the conditions in which millions of people in developing countries will have a chance to escape poverty. Agricultural trade reform together with aid and debt relief is essential to help developing countries escape poverty. The WTO has 148 members, many of whom are deeply sceptical of more trade liberalisation and any of which could cause trouble. Rich countries have deservedly taken much of the blame for the sorry state of the Doha round (The Economist,2005d); the biggest farm protectionists, such as Japan or Norway, have been hiding behind the EU. If Europe liberalises, it can make additional pressure on them.
Agriculture is pivotal to a successful conclusion of the Doha Round. Halderman (2004, p.53) notes that the Doha Round is a “single undertaking” in which nothing is agreed until everything is agreed. If there is no agreement on agriculture the entire round will be in jeopardy. Failure to arrive at a new accord for agriculture undermines not only the Doha Round but also the WTO and free trade policy itself. (Ballaam, 2004, p.174). In order to finish the Doha Round successfully, the EU will have to reduce their special treatment of the ACPs, which seems to be politically very sensitive issue. In any event, nobody is seriously proposing the abolition of farm protection altogether. Doha round is not the only solution to world poverty but it can generate the opportunities on which sustainable poverty reduction can be based. The EU has to make a choice; either strong and protectionist agricultural policy or improved living of most of poor farmers in the developing countries. Without substantial agricultural liberalization it will be difficult for the Round to be an economic success; we can conclude that liberalising of agriculture is the key to the Doha Round and to successful liberalisation of world trade.
References:
BALAAM, D.N., 2004. Agricultural trade policy. In HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge, pp.165-177.
BAYLIS, J. & S. SMITH, 2005 (eds.). The Globalisation of World Politics (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press.
BELLO, W., 1994. Global Economic Counterrevolution: How Economic Warfare Devastates the South. In K.DANAHER(ed.), 50 Years is Enough: The Cases Against the World Bank and IMF, Boston: South End Press.
BORELL, B. & L. HUBBARD, 2000. Global economic effects of the EU Common Agricultural Policy, Economic Affairs 20(2), 18-29.
COUNCIL OF EUROPEAN UNION, 2003. CAP Reform- Presidency Compromise (in agreement with the Commission). 30 June 2003, Brussels
CRODIN, P., 2003. The Doha Round :Prospects for the Rules_Based Trading System.
DIJCK, P. van & G. FABER, 2003. CAP Reform and the Doha Development Agenda, Working Papers 04-03, Utrecht School of Economics.
ECHIKSON, W., 2005. U.K. shelves push on EU subsidies. The Wall Street Journal, December 6, 2005.
THE ECONOMIST, 2005a. A darkening mood over Doha. The Economist print edition, April 24 2006.
THE ECONOMIST, 2005b. Do Despair. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005c. Europe's farm follies. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005d. Weighed in the balance. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005e.. In the rough. The Economist print edition, November 3, 2005.
EUROPEAN COMMISSION, 1999. Contribution of the European Community on the Multifunctional Character of Agriculture, Info Paper (Brussels: European Commission).
FINGER, J.,M. & P. SCHULLER. Implementation of Uruguay Round Commitments: The Development Challenge. World Economy 23, 4 (April): 511-525.
HM TREASURY, 2005. A Vision for the Common Agricultural Policy. Norwich: HMSO. Downloaded on: April 31, 2006. Available at: <http://www.hm-treasury.gov.uk/media/E76/04/A_Vision_for_the_CAP.pdf>.
HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge.
KEYZER, M. and M. MERBIS, 2000. CAP Reform in Agenda 2000: Logic and Contradictions, in: P. van Dijck and G. Faber (eds), The External Economic Dimension of the European Union, The Hague: Kluwer Law International.
KRUGMAN, P. R. & M. OBSTFELD, 2003. International Economics: Theory and Policy. Boston: Addison Wesley.
HALDERMAN, M. & M. NELSON, 2004. The EU’s CAP, the Doha Round and Developing Countries. Independent Consultant University of California, Berkeley.
MOON, B.E., 2004. From Seattle and Doha to Cancun. The trade agenda in the new millennium. In HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge, pp.23-35.
PEARCE, J., 1983, The Common Agricultural Policy: The Accumulation of Special Interests in H. Wallace et al. 1983., 143-76.
RIEGER, E., 2000. The Common Agricultural Policy. Politics Against Markets. In WALLACE, H. and WALLACE, W., 2000. Policy-making in the European Union. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, pp.180-210.
SWINBANK, A., 1999. EU Agriculture, Agenda 2000 and the WTO Commitments, in: The World Economy, Vol. 22, pp. 41-54.
VAILE, M., 2005. All Eyes on Europe. The Wall Street Journal, October 28-30, 2005, p.13B.
WALLACE, H. and WALLACE, W., 2005. Policy-making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press.
WALLACE,H., 1983 (eds.). Policy making in the European Community, 2nd ed. (Chichester: Wiley)
WASHINGTON TIMES, 2003. Doha Going Down. April 4, 2003.
WOODS, N., 2005. International political economy in the age of globalization. In BAYLIS, J. & S. SMITH, 2005 (eds.). The Globalisation of World Politics (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press.
Appendix 1:
Member
State
Politics
EU Level Politics
International Level Politics
Developing Countries
MS Governments
European Council
Council of Ministers
consults
Article 133 Comte.
assist
Commission
- DG Trade
Represent EU in negotiations
European Parliament
(assent required in some
instances)
Sanitary and
Phytosanitary Standards: SPS[15]
FAO
WHO
OIE
Codex Alimentarius
UN
USA
WTO
G -21
Cairns Group
ACP
Countries
LDCs
Non-ACP
Developing
Countries
Interest Groups
Farmer and Business (Processor and
Retailer) Interests
Advocacy Groups: Consumer Interests, Animal Welfare, Environment, Pro-
Developing Country, Anti-Globalization Movement
Figure 1: EU Trade Policy and the Doha Round, based on Halderman and Nelson (2004)
[1] French President Charles De Gaulle said, “A country that cannot feed itself is not a great country” (The Economist, 2005b).
[2] The CAP spending will remain more or less untouched: a token cut of less than 2%, which will actually raise its share of the budget to 44%, plus a proposal for a review in 2008. Therefore, agriculture (the CAP, respectively) remains the biggest consumer of the EU budget money
[3] However, the goals of the CAP in the Treaty of Rome were vaguely defined. Basically, objectives of the CAP are:
· food self-sufficiency
· to increase farm income
· to preserve small-farm of rural Europe
· to increase agricultural production by optimum utilisation of factors of production (labour)
· to provide fair standard of living, increase earnings
· to stabilise markets
· to to assure availability of suppliers
· to ensure that supplies reach consumers at reasonable prices
[4] Ray MacSharry was an Ireland's EC (EU) Commissioner, who tried to reform the CAP, but he was not given enough support from The Commission’s President Jacques Delors . Therefore, he pushed through only milder form of reform, which included direct income support introduced instead of guaranteed payments. However, this shift was not entire because it was politically implausible. MacSherry led a successful two-year effort to reform the CAP by ensuring that deficiency payments to EC farmers would continue despite being decoupled from production.
[5] MacSharry reforms some steps further in the direction of liberalisation, but did not bring a structural reform (Keyzer and Merbis, 2000).
[6] Examination of the EU’s international trade in particular products, like beef and dairy, including charges made against the EU by pro-developing country advocates, would be beyond the extent of this essay . However, it is important to note that there have been serious charges against the EU of dumping agricultural products and restricting market access
[7] There are several critiques of the CAP from the internal EU point of view
· CAP dominates the budget
· lead to overproduction and dumping of EU agricultural products
· responsible for high prices of food
· environmentally unfriendly
· protectionism (often ore than double world prices of particular agricultural products)
· larger farmers benefited most
· political protection for overseas agricultural exporters.
[8] Vaile (2005). Mr. Vaile is Australia’s deputy prime minister and minister for trade.
[9] The Uruguay Round agreement was finally reached in 1993, concerning agriculture, the Uruguay Round produced four key agreements (Halderman, 2004):
• the Agreement on Agriculture (AoA), whose three pillars tried to deal with market access, domestic support, and export subsidies (Balaam, 2004),
• the set of concessions and commitments of member states to three pillars of agricultural trade reform,
• a Ministerial Decision on Measures Concerning the Possible Negative Effects of the Reform Programme on Least-Developed and Net Food-Importing Developing Countries,
• and an Agreement on Sanitary and Phytosanitary Measures (SPS).
However, many of the least developed countries felt that the final agreement was forced upon them by the world’s major trading countries (Finger and Schuler, 2000). The AoA provided a kind of international ratification of the MacSharry reforms of the CAP (Rieger inWallace, 2000, p.193).
AoA did not substantially cut export subsidies for agricultural products. The developed countries also agreed to a new policy of “tariffication” (Brooks and Cahill, 2001) that converted various NTBs into tariffs so they could be quantified. Under the Uruguay Round outcome, the developed countries agreed to Tariff-quota-system (see Hocking, p.170). The Quad countries were later accused of violating the Uruguay agreement.
[10] The CAP reform is Europe’s important contribution to the Doha Development Agenda (DDA), and constitutes the limits for the Commission’s negotiating brief in
the WTO Round. Its substance and timing are aimed at avoiding that reform will be designed and imposed in Cancun and/or Geneva –which could happen if we went
there empty handed. The Council stresses that the margin of manoeuvre provided by this reform in the DDA can only be used on condition of equivalent agricultural concessions from our WTO partners (Council of the European Union, 2003, p..3)
[11] The EU proposes the “multi-functionality[11],” which includes for example rural life or national culture of agriculture. However, negotiators were not successful in pushing it as a “multifunctional” activity. The EU wants to use “precautionary principle” in trade under which imported products can be banned if they are thought to be harmful despite a lack of evidence. Although EU efforts have been successfully resisted, agricultural exporters remain wary. It would cut the highest tariffs by 50 %, but this would not lead to increased commercial opportunities for many of the key traded farm products. The EU also wants around 8 % of its tariffs lines be designated as “sensitive products” for which the cuts would be lower. Eight percent of tariff lines could account for most of the EU’s agricultural imports.
[12] The Doha Round of WTO in November 2001. The purpose was to agree on the Doha Development Agenda; he negotiations include those on agriculture and services, which began in early 2000.
[13] The Washington Times (2003) wrote: “The ongoing Doha trade round is collapsing under Europe’s stubborn adherence to its hefty farmers.”
[14] The Cotonou Agreement under which the EU grants preferential market access to 78 members of the African, Caribbean, and Pacific (ACP) group of countries mainly composed of former colonies.
[15] The SPS agreement was signed in Marrakesh on 15 April 1994 and entered into force with the establishment of the World Trade Organization on 1 January 1995. It aims to provide several functions for WTO members, including:
· greater harmonization, transparency, and equivalence among member states with regard to SPS standards
· the information resources necessary to make decisions regarding SPS issues
· protection from scientifically unjustifiable SPS measures
· a more efficient process for handling trade disputes related to such concerns, by handling
these concerns through the SPS Committee (http://www.wto.org/english/tratop_e/sps_e/spsund_e.htm , downloaded 28/04/06).
Mohutná lokomotiva rozbitého maďarského vlaku v hustě temném mraku prachu a sazí přijíždí do poslední zastávky ve své domovské zemi na maďarsko-rumunské hranice. Všude pobíhají psi a dlouze se táhne kolona různě starých dacií. Jsme na jednom z hlavních transitních přechodů, nicméně zdejší celníky tento fakt nijak nevzrušuje. Přejít hranice pěšky se zdá být nejrozumnější řešení. V duty free zóně, ač nekuřáci, přemýšlíme o nákupu kartonu cigaret pro případ nutného uplácení policistů nebo vojáků. Nakonec jsme tak neučinili a udělali jsme jen dobře, neboť se historky, které jsme slýchali před naším odjezdem, vůbec nenaplnily. Snědí muži nabízejí výměnu peněz, která není a ani nemůže být příliš výhodná. Zlaté pravidlo o směně peněz až ve vnitrozemí platí i v Rumunsku.
Nădlac, maďarsky Nagylak, je první rumunská vesnice, jaké však bylo naše překvapení, když na nás místní omladina začala mluvit plynně slovensky. Dle posledního censu se ke slovenské národnosti hlásí v tomto osmitisícovém městečku téměř polovina obyvatel, stojí tu základní škola i lyceum s výukou slovenštiny. Pro tamější mládež jsme byli hezkým zpestřením, strávili jsme s nimi příjemné odpoledne na místním koupališti přičemž jsme odmítali pozvání na štamprlu místního alkoholu. Příběhy totiž hovoří o mladých mužích, kteří se nechali takto pozvat, popíjeli s místní děvuškou, až se ráno probudili s bolestí hlavy, se svatebním prstenem na ruce a s překvapivou novomanželkou vedle sebe.
Pro osvěžení v parném horku je místní bazén neocenitelný, zvlášť pokud vám konečně někdo také rozumí a můžete si popovídat. Rozloučení s nově nabytými kamarády se neobešlo bez slz a šéf jejich party Arnold nás ještě vyprovodil na nedaleké vlakové nádraží. Malinká budova, u kterého končí koleje a dál již nikam nevedou, spousta prachu, špíny a jeden výpravčí. Ten se při prvním dotazu naštve, ale nakonec jsme z něj vydolovali informaci o nejbližším odjezdu vlaku do Aradu, hlavního města stejnojmenné rumunské župy.
Vlak jel ve 4.50 ráno. Po probdělé noci, která byla způsobena absencí kvalitního noclehu a velmi nízkými cenami zdejšího piva, jsme nastoupili do pravého rumunského osobního vlaku. Ne nadarmo se říká: „Kdo nejel v Rumunsku osobákem, jako by tam nebyl.“ Vymlácená okna, zápach, skřípot, díry v podlaze, k tomu se přidává vlezlá ranní zima a podivní spolucestující. Již před první světovou válkou tu byla postavena první elektrifikovaná železnice ve východní Evropě. Vzhled místních vlaků napovídá, že tuto událost pamatují. I přes závratnou rychlost 30 km/h netrvá cesta do Aradu déle než dvě hodiny, naštěstí. Téměř dvousettisícové město, kde se konal v roce 1899 první rumunský fotbalový zápas, mě však na první pohled ničím nezaujme,hlavně proto, že jsem k smrti unavený a usínám na nejbližší lavičce. „Allo, šigany tura,“ probouzí mě starší babička a rukama mi naznačuje, že se tu vyskytuje mnoho zlodějů. Poděkoval jsem jí, přivázal si krosnu k zápěstí a spal dál. Tentokrát mě probudily švestky, které po mě rumunští vtipálkové házeli z balkónů nade mnou. Jožan, můj spolucestovatel, se vrátil z obhlídky, přinesl rumunskou měnou Lei, překvapený tolika švestkami okolo mé lavičky. „Člověče ty blázníš, takhle se tady nechat ostřelovat,“ povídá s úsměvem, ale z jeho hlasu je cítit úleva, že se mi nic nestalo.
Samostatnou kapitolou Rumunska jsou dacie, které tvoří 95 procent tamějšího vozového parku. Každý Rumun má dacii různém stupni rozkladu, existují různé úpravy, jako třeba kabriolet, náklaďák, džíp. Jakmile jsme vystoupili z budovy nádraží, už se na nás řítily, dacie, dacie, samé dacie. Pravidla silničního provozu jsou často doplňována právem silnějšího, jako v džungli, ementálová silnice nutí řidiče přejíždět z pruhu do pruhu, cyklisté a mopedisté doslova bojují o holý život.
V rohu nádraží stojí vysoký chlapík oblečený v delší kožené bundě. Vypadá nervózně, stále se rozhlíží a co chvíli k někomu přistoupí a pošeptá mu něco do ucha. Několik lidí ho odmítlo, ale tentokrát to zdá se vyjde. Fousatý, asi čtyřicetiletý muž kývne a dostává od překupníka kartón cigaret, který měl schovaný pod koženou bundou. Najednou se ve dveřích nádražní budovy objeví uniformovaný policista a voják se samopalem, čímž u mě budí veliký respekt a oba se blíží se k překupníkovi. „Tady se bude zatýkat,“ pomyslím si. Každý se postaví k překupníkovi z jedné strany a něco hovoří. Mluví potichu, aby je nikdo neslyšel. Překupník vypadá relativně klidně, a po chvíli vytahuje dva kartóny cigaret. Voják i policista mají každý po jednom a spokojeně odchází, stejně jako později překupník. Nestačím kroutit hlavou.
Otočím se a slyším češtinu. Dva strhaní a zarostlí chlapci se vracejí z cest, stopovali po Kurdistánu v Turecku. „Nevyměníte nám nějaké peníze, v eurech máme jen mince, a ty nám ve směnárně nechtějí vzít,“ ptají se nás s Jožanem. Dali jsme jim na svačinu, bylo vidět, že mají ohromný hlad. Rumunskem totiž jen projížděli.
Aradu vévodí radnice na hlavním náměstí, za pozornost stojí i Luteránský kostel a pozůstatky pevnosti.Historie města se táhne až do 11. století, postupně bylo dobyto Mongoly, Rusy nebo Maďary. Dnes tu sídlí tu rumunské ortodoxní biskupství Škoda jen, že je to město špinavé, a proto neútulné. Byl však čas vystartovat do Brašova.
Aradem prochází 4.pan-evropský koridor spojující západní Evropu s jihovýchodními zeměmi a Blízkým východem. Cesta přes půlku Rumunska do Brašova vlakem Intercity podél nejvyšších hor Fagaras utekla jako voda, průvodčí nám každému dal noviny, kde jsme se mohli dočíst o návštěvě Rickyho Martina, který zavítá do Bukurešti. „Stejně jako my,“ pomyslel jsem si a spokojeně usnul.
Ačkoliv je Brašovská župa v Transylvánii jedním z nejbohatších rumunských regionů, není tam pěkně. Průmysl městu vládne, všude samá továrna, chemička, elektrárna. Jméno města pochází ze starotureckého barasu, což znamená pevnost, na jihozápadě města totiž dodnes stojí zbytky římského opevnění. Mezi lety 1951 a 1961 bylo město přejmenováno na Orasul Stalin, přeneseně Stalinovo město. Dnes má Brašov přes 200 tisíc obyvatel, spolu s přilehlými městečky se toto číslo blíží 400 tisícům, připodobnění k české Ostravě se tedy jen nabízí. Náš plán byl předem dán. Po přespání v kempu na kraji Brašova se chceme přesunout do Bukurešti, navštívit „Drákulův“ hrad Bran, a strávit pár dní v karpatských horách Bucegi.
Bosé, nahaté a ušmudlané dítě, kterému nemůže být více než pět let mě tahá za rukáv a žebrá. Žebrají i jeho o něco starší bráchové, nebo možná nejsou příbuzní, ale tady na nádraží to je úplně jedno. Když dáte něco jednomu, přijde dvacet dalších, když nedáte nikomu, svědomí vás bude hryzat. Tohle dilema nemá řešení.
V Brašově už jsme si spát pod širákem někde v parku netroufli. Pobíhají tu toulaví psi, opilí bezdomovci leží všude možně. Nacpaný trolejbus číslo 35 nás odváží na kraj města, kde strávíme noc.Prohlídka Brašova je zběžná, těšíme se do hor, na vesničky, do Bukurešti. Vlak má jet z pátého nástupiště, které je plné různých lidí. Čekáme již dvě hodiny, ale takové zpoždění je prý normální. Jsou tu maminky s hrajícími si dětmi, jsou tu vojáci jedoucí domů ze služby, dělníci, kteří se vrací k rodinám po dlouhé šichtě, a spousta individuí s věcmi, které by našinec do vlaku nebral. Z kočárku kolečka nesou dveře, a vytváří tak vozík. Na něm je položena nefunkční pračka, přivázaná kola od traktoru a několik hrnců. Na podobném vozíku je děravá vana, kterou pět chlapíků s vypětím všech sil cpe do osobního vlaku, kam nastupujeme i my. Zaráží nás, že jedeme na druhou stranu, než bychom podle mapy očekávali. Po půl hodině nám to oběma dochazí. „Myslím, že nejedeme do Bukurešti,“ pronesl jsem polotiše, ale Jožan to slyšel a smutně odkýval.
martan21, 21.06.2006 23:45:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
08.06.2006
**bez titulku**
Rubrika CestovaniOhodnotit spot
We Must Cut the Cost of Living
Ústřední motto knížky Jacka Kerouaca On the Road provází moje cestovatelské příběhy od samého počátku. Jako chudý student jsem si totiž jen zřídka mohl dovolit přespávat jinde než pod širákem, navštěvovat restaurace či platit zbytečné výdaje za dopravu. Ale nebyla to jen otázka financí, která mě táhla a stále táhne na východ Evropy. Tento region, ať už to je Rumunsko, Ukrajina, Albánie, Černá Hora, je v neustálém pohybu. Společenské změny, revoluce, převraty, transformace, které v západních stabilních demokraciích vidíme jen zřídka, jsou téměř na denním pořádku. Jistě, v západní Evropě je toho spoustu krásného k vidění, nicméně společnost tam již je pevně zakořeněna, demokracie má svoji tradici, lidé ji berou jako samozřejmou součást života. Východní Evropa tedy nabízí krásný pohled na přeměnu z bývalých autoritativních režimů, plánovaných ekonomik, k politické pluralitě a tržnímu hospodářství, přeměnu, která s sebou nese mnohé oběti. Pro člověka z Česka může být návštěva těchto zemí i pohledem o pár let dozadu; kupříkladu na Ukrajině jsou tyto vzpomínky dost živé.
Jednou ze transformujících se zemí je bez pochyby Rumunsko. Když v prosinci 1989 došlo ke svrhnutí tamějšího komunistického režimu a k zastřelení Ceauşesca a jeho ženy v přímém přenosu, otřáslo to nejen Československem. Obě země se však vydaly směrem na západ, mezníkem byl či bude vstup do Evropské Unie (Rumunsko by mělo vstoupit v roce 2007 či 2008 společně s Bulharskem).
Ačkoliv jsme zažili popisované zážitky cestou do Rumunska, nebudu o něm tentokrát psát. Protože i cesta může být cíl, naše cestování spočívá nikoliv v dosažení požadovaného místa, města, vesnice, moře, hory, ale naopak v poznání i takzvaných transitních regionů, tedy zastavit se i tam, kde ostatní jen projíždí. Směrem do Rumunska tedy cestovatelům stojí v cestě Slovensko a Maďarsko. Žádná divočina to jistě není, pokud ovšem necestujete s minimálním rozpočtem, nespíte na fotbalových, či tenisových hřištích, pod mostem, na březích řek a nebudí vás dobrmané či aktivně brzy po ránu trénující fotbalisté nebo tenisté.
Vyrazili jsme tedy jednoho srpnového rána stopem na Bukurešť, avšak vytáhnout ceduli s nápisem tohoto hlavního města Rumunska již v Hradci Králové nám přišlo jaksi nepatřičné. Když píšu nám, měl bych představit svého kumpána. Jmenuje se Jožan, je moc milý, vychovaný, nekouše a je vhodný pro paničku, která se ráda mazlí. Avšak potřebuje zahradu, kde by se mohl vyřádit. Ne, Jožan není pes, ale můj dobrý bard, na kterého se mohu spolehnout. Z osobní zkušenosti mohu cestování ve dvou jen doporučit, umožňuje maximální flexibilitu, stopování dopravních prostředků, dělbu práce a, jedete-li s takto fyzicky vyspělým jedincem, pak i určitou míru jistoty a bezpečí. Jsou-li navíc členové týmu podobně staří, podobně krásní a podobně hladoví, pak je vše mnohem jednodušší (domlouvání místa a času spaní, stravování, odpočívání a tak vůbec).
S našimi sedmnáctikilovými krosnami, které byly převážně a smysluplně nacpané jídlem, protože v Rumunsku se přece jídlo vůbec neprodává, jsme obsadili zastavivší automobil a nebohý řidič nás vždy popovezl na východ. Avšak tak slavné to naše stopování nebylo, a když jsme se do Bratislavy dostali o půl jedenácté v noci, museli jsme se zamyslet nad naší taktikou. Problémem číslo jedna však bylo, kde uložit hlavu. Protože v Blavě ten den vydatně pršelo, bylo všude celkem mokro, spát pod mostem nebylo příliš lákavé a když ani náš plán s rozděláním si stanu na betonových garážích nevyšel pro nadměrnou extravaganci, zvítězily tenisové kurty. Jsou hned vedle vlakového nádraží a mají, pro nás tehdy nezbytně nutnou, krytou tribunu. Bohužel jsem to byl já, kdo si vylosoval kratší sirku a šel tak na průzkum. V naprosté tmě jsem přeskočil třímetrový plot a octl se v areálu, kde jsem jen tušil, že není pes. Jožan totiž říkal, že tam žádný nebude a tehdy jsem mu ještě věřil. Vzpomínám, že to samé říkal v Kyjevě, kdy mě přesvědčoval, abychom přelezli plot a šli spát do botanické zahrady. Kdo by nechával psa v botanické zahradě, že. V Kyjevě jsem řekl dobrá, ale raději nejprve hodím za plot klacek, když tu vyběhli tři pěnící vlčáci štěkající a naprosto neuvázaní. Od té doby si dávám pozor. Nicméně v Bratislavě jsem si ho ještě nedával, ale naštěstí tam žádný pes nebyl. Přehodili jsme zavazadla a spokojeně usnuli na kryté a suché tribuně.
Ráno mě probudil rachot, otevřu oči, a to místní správec válcuje antuku necelé tři metry od mé postele. Neviděl mě a protože jsem potřeboval něco v krosně, začal jsem tam šátrat. V tu chvíli však správec zpozoroval naši ložnici a vydal se na obhlídku. Pud sebezáchovy mi poradil: dělej, že spíš. Do jaké míry je osoba spící v sedě po rameno ponořená v krosně důvěryhodná, na to jsem se správce již nestačil zeptat, protože ten odešel pro pomoc. Již probuzený Jožan také pochopil, že nás tu již nic dobrého nečeká a tak jsme během pár vteřin opustili kurty, přičemž nás ještě málem přejela kolemjedoucí tramvaj. Už jen z dálky jsme pozorovali, jak se na pomoc zavolaní tenisté ptají správce: „Fanúš nikto tu nie je, ty si vcera vraj opat chlastal?“
Batožíny jsme hodili do úschovny na nádraží a šli si prohlédnout hlavné mesto našich bratov. Blava je v mnohém podobná Praze, historické centrum, úzké uličky, panelákové sídliště, hrad. Ten byl pro mě největším zklamáním, protože ačkoliv vypadá z venku dominantně, uvnitř je maličký a skleněné socialistické výplně ochozů mu na kráse nepřidávají. Výhled na Nový most s restaurací ve tvaru létajícího talíře přes Dunaj a na betonovou džungli Petržalku také není uchvacující. Dojem napravuje opravené centrum okolo Grassalkovičova paláce (sídlo prezidenta) s rozsáhlou zahradou ve francouzském stylu, historické Staré Město, Michalská brána, Konkatedrála svätého Martina, a hezké fontány s čistou vodou, kde se dá vyprat tričko.
Naše cesta však musela pokračovat, rozloučili jsme se tedy s nejbohatším regionem Slovenska a vydali se do Budapešti cestou, kterou všem mohu jen doporučit. Je to cesta nejlevnější a zároveň nejzajímavější. Jízda vlakem z Bratislavy do hraničního Štůrova trvá hodinu a půl a přes hranice se dostanete pěšky do Maďarské Ostřihomi, z nádraží na nádraží to jsou necelé čtyři kilometry, ale stojí za to. Nejenže se můžete vykoupat v překvapivě rychle tekoucím Dunajem, ale poznáte jeden z největších architektonických kontrastů ve střední Evropě (už vidím, jak mě studenti historie architektury pro tuto větu bičují). Šlapete-li totiž Štůrovem směrem na hranice, vidíte před sebou jen paneláky a paneláky a nic jiného. V horku, které tenkrát panovalo, se nám nešlo příliš lehce, zvlášť když slibovaných dvacet minut na přechod hranic jsme již dávno ušli a Dunaj nikde. V tu chvíli se nám naskytl pohled, který mě nejprve vyděsil neboť jsem si myslel, že jsem dostal vidiny z přehřátí organismu. Panelákové budovy se totiž jak mávnutím proutku rozestoupily, a ukázala se nám Ostřihomská basilika v celé své kráse, největší katedrála v Maďarsku. Ostřihom (maďarsky Esztergom) bylo prvním maďarským hlavním městem, a to v době mezi 10. a 13. století, předtím než ho král Béla IV. přestěhoval do tehdejšího Budína v roce 1361 a dodnes je sídlem katolické církve v Maďarsku. Město je jedním z nejvíce historických měst v zemi, obsahuje pozůstatky kultur Keltů, Germánů, Franků, Avarů, Římanů či Turků, v roce 1000 zde byl korunován král Štěpán (v maďarštině Szent István király). V roce 2001 byl konečně zprovozněn most přes Dunaj, který byl zničen Němci za 2.světové války, po kterém se dá bezpečně dostat do Maďarska. Také nám v Ostřihomi začalo ohňostrojové léto, kdy jsme různé show zažívali v podstatě na každém kroku. Po přesunu na vlakové nádraží jsme řešili otázku financí, neboť jsme neměli ani forint. Situaci naštěstí vyřešil místní obchodní dům, kde byl bankomat a kde mě při zkrácení si cesty přes louku málem pokousali ovčáci čtveráci (byla již tma jako v pytli).
Tak jsme tedy odjeli osobáčkem do Budapešti. V Maďarsku již nastává problém s dorozumíváním. Tamější ugrofinský jazyk se nepodobá žádné mně známé řeči a z nápisů je člověk moudrý jako při návštěvě Walesu, kde se alespoň mluví anglicky, zatímco jazyková vybavenost mladých (!) Maďarů je podle naší zkušenosti téměř nulová. Na „Beszél angolul?“(mluvíte anglicky?) nikdo nereaguje. To nejdůležitější jsme však uměli: „Erecz piklos nemeci hunac szcepen kamos“ (piš holoubku piš nebo zcepeníš) nebo „érömü“ (elektrárna). Když se k tomu přidá: „Legyen szíves, hol van állomáshely, köszönöm?” (Prosím Vás, kde je tu nádraží?), „sör” (pivo), popřípadě „szeretlek” (miluji tě), tak už to k běžné komunikaci postačí.
Náš noční příjezd do Budapešti byl opět zahalen rouškou tajemství , a to kde složit hlavu. Tentokrát zvítězil stadion druholigové Rákospalotai EAC, přeskočili jsme plot a spali jako zabití. Právě zde nás ráno probouzel již zmíněný aktivní fotbalista, tak jsme poděkovali a odešli.
Budapešť je o něco větší než Praha a podobně krásná; historická Buda je od novější Péšti oddělena Dunajem, metrem se na Budínský kopec dostanete, když vystoupíte na zastávce Moskvatér: v létě je plný turistů, což trošku kazí zážitek z jinak nádherné metropole. Z nejzajímavějších objektů bych vypíchl Chrám sv. Matyáše, Magdaléninu věž, Baziliku sv. Štěpána, Královský palác a budovu parlamentu. Musím říci, že jsme v Budapešti strávili krásné chvíle. K přespání se hodí ještě Magdalénin ostrov uprostřed Dunaje, popřípadě městské kempy poblíž. Je důležité připomenout, že se v Budapešti nacházejí tři větší vlaková nádraží, a to Keléti (východní), Déli (jižní) a Nuygati(západní), které navrhoval sám August de Settres a bylo postaveno Eiffelovou společností.
Z Nuygati jsme se přesunuli rychlíkem do Szegédu, město na jihu Maďarska, na hranici s Rumunskem, kde jsme prožili nádherná svátek svatého Štěpána (20.srpna). Král Štěpán posílil v 11.století pozici křesťanství v zemi, ustavil latinu oficiálním jazykem a nechal postavit několik významných katedrál včetně té Ostřihomské. Pověsti říkají, že byl velmi šlechetný, dával peníze chudým, a po jeho smrti bylo možné vidět několik zázraků v okolí jeho hrobky. Svatým se stal již v roce 1083. Právě 20. srpna byly na Budínský kopec převezeny jeho ostatky, což Maďarsko slaví svátkem a velkými ohňostroji. A v Szegédu tomu nebylo jinak, tisíce lidí se bavily, popíjely, a měly se rády. My jsme chtěli samozřejmě ochutnat známý segedínský guláš, ten se nám však nepodařilo nikde nalézt, tak jsme si dali segedínskou pizzu a segedínskou klobásu. Centrum města je nádherné, budovy jsou opravené, a procházka po pěší zóně velmi příjemná. Naše spacáky a karimatky jsme tentokrát rozdělali na břehu Tisy, která ovšem ke koupání zrovna neláká.
Ráno mě probudil Jožan tím, že mi začal olizovat obličej a funět do tváře. Říkal jsem si, že to s naším kamarádstvím trochu přehání a otevřel jsem oči. Tu jsem zjistil, že to není Jožan, nýbrž obrovský dobrman, který měl momentálně svoje bílé tesáky asi sedm milimetrů od mého nosu. Když mě psův nepříliš čerstvý dech ujistil, že to není noční můra, začal jsem uvažovat o plastické operaci obličeje, ukončení kariéry u modelingových agentur a razantní změně image. Dobrman ale pochopil, že bych nebyl dobrý člověk a po určité době odběhl. Jako obvykle to vedle spícího Jožana ani neprobudilo.
Sbalili jsme tak našich pět švestek a vydali se na nádraží. Tedy na jedno z pěti nádraží v Szegédu(což jsme tehdy ještě netušili), kde nám řekli, že do Rumunska se jezdí odjinud. Přejeli jsme celé, kde nám řekli (rukama nohama) to samé, oběhli jsme všech pět vlakových nádraží, trvalo nám to téměř celý den, abychom se celí vyčerpaní dostali na to správné, které bylo necelých sto metrů od našeho výchozího bodu. Nabrali jsme vodu ze studně, koupili si další dobrou klobásu a vyrazili spolu s dvaceti policisty osobním vlakem bez oken a dveří u toalet na maďarsko-rumunské hranice…
martan21, 08.06.2006 18:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
05.06.2006
Do you agree with the suggestion that liberalizing agriculture is the key to the Doha Round
Rubrika moje esejeOhodnotit spot
Do you agree with the suggestion that liberalizing agriculture is the key to the Doha Round
By Martin Pospisil
Global Governance
Summer Semester 2005/2006
Number of Words: 2651
1. Introduction
In this paper, I will try to assess the ongoing attempts to liberalise agriculture in terms of world trade negotiations with a specific reference to the European Union and its Common Agricultural Policy (CAP). I am going to show that liberalising of agriculture in the EU (a substantial reform of the CAP) is closely linked with world trade negotiations and that it could lead to successful Doha negotiations. The conclusion is that movement on agriculture is pivotal to reach some agreement and to move on to other sensitive issues like opening market for services and for manufactured goods.
In order to satisfy my research aims, I will firstly present some theoretical arguments of free trade, and an insight into the EU policy-making, as the essay is focused on the EU in agricultural talks.
1.1. Theory
The liberal perspective praise free market and the invisible hand ensuring efficiency and equitable distribution of goods. As Woods (2005, p.332) notes, the optimal role of governments and institutions is to provide the smooth and relatively unfettered operation of markets. In contrary to the liberal theory stand mercantilism. According to mercantilists, the world trade is about competition among states, which try to maximize their power and position in the global market; the welfare of the state is being maximized through self-sufficiency[1]. Trade quotas, subsidies, and tariffs are the basis of mercantilist economic policies.
In terms of theory, agricultural policy in most of developed countries is a product of mercantilist policy; within such a system some states have more power and capability than others do (Woods, 2005, p.333). Clearly, agricultural trade negotiations are often a struggle between liberalism and mercantilism.
Main assumption of neoclassic theory is that free trade benefits all. In the case of liberalising agriculture, this might not be true, as there are countries that would lose their preferential access on the EU or US market. International economics theory (e.g., Krugman and Obstfeld 2003) often stresses that the ‘winners’ from trade liberalization outweigh the ‘losers’. Theoretically, freer farm trade could yield a lot for the poor in developing countries; a substantial liberalisation of agriculture can lead to:
n better allocation of resources,
n higher incomes
n increased purchasing power in developing countries and globally
n help developing countries escape poverty.
1.2. EU policy making
When analysing the CAP in terms of international trade, it is important to understand EU policy making. The way the EU makes its agriculture and trade policies involves three levels: the EU member state, the EU itself, and the international trading system (Halderman and Nelson, 2004, p.11).
The European Commission plays a key role in setting the agenda for EU agricultural policy. The inter-state bargaining in the Council of Agriculture Ministers has been very important in decisions regarding the CAP. The EU member states are divided on the issue of CAP reform; significantly, the leaders of countries with strong agricultural lobby like France and Germany are very involved in EU agricultural policy-making, both reluctant to change the CAP until 2013. The new EU financial perspective for years 2007-2013 does not bring any major changes in the structure of the budget[2];. Politically strong lobbyist groups underpin any liberalisation movements in the EU.
2. The CAP in terms of international trade
“The CAP is the single most idiotic system ever invented by developed countries”
Economist (1990 p.15)
There are four main instruments of CAP: import tariffs, direct subsidies to inputs and outputs, export subsidies and intervention purchases (Lipsey and Chrystal 2004, p.88, Borrell and Hubbard 2000, p.18). The goals of the CAP include[3]:
- food self-sufficiency
- increase farm income
- preserve small-farm of rural Europe
Although there have been some attempts to reform the CAP, none of the reforms were substantial. At the beginning of the 1990s, the EU Commissioner Ray MacSherry[4] proposed to reform the CAP[5] in order to come into line with GATT proposals (Ballaam, 2004). The Agenda 2000 CAP reform introduced a policy concept in the EU cross-compliance and set stage for further negotiations. June 2003 reform has gone the furthest and recent changes in the CAP have already led to a decrease in domestic price and a decrease in production. By breaking the link between subsidies and production, under WTO rules the EU will be able to shift its domestic agricultural support from a “trade distorting” category to a “nontrade distorting” category. The reforms, however, failed to abolish export subsidies and do not create room for improved access to EU agricultural markets for third country producers (Dijck and Faber, 2003). The CAP is still a bad and unfair system; it does not fulfil its goals, it distorts the market, harms consumers, who have to pay higher prices for agricultural product[6].
2.1. Critique of the CAP[7] in terms of international trade
The protectionism of the CAP has been a major issue at both the Uruguay and the current Doha rounds of the WTO negotiations, with the questions of ‘fairness of trade’, dumping, development and poverty relief playing a role in normative rejection of the CAP regime. Therefore, Borrell and Hubbard (2000) argue that the CAP is the most disruptive institution in international agricultural trade. From the international trade perspective, the CAP has always been an inward-looking policy (Henrichsmeyer and Witzke, 2000); it has never been based in order to raise the welfare of the world as it has always included a high degree of external protection. The CAP undermines the livelihoods of farmers in developing countries who are denied opportunities to export their own agricultural products to the EU market (see Halderman, 2004). Rieger (in Wallace, 2000, p.195) calls it “the primacy of domestic welfare.”
2.2. The Doha Round
“Greater agricultural market access is the key to success in the Doha Round”[8]
The stage for current agriculture negotiations was set by the Uruguay Round outcome[9] and agriculture is pivotal to a successful conclusion of the Doha Round. The Doha Round featured an increased influence of the LDCs who make up roughly 100 of the 145, which half of them are dependent on agriculture. From the beginning, the Doha round asked to be judged as a way of helping the developing world. Mr. Vaile (2005) notes that it is a historical opportunity to lift millions of people out of poverty. The willingness of developing countries to walk away from Seattle meeting without an agreement and their tough bargaining stances in the intervening years to Doha forced Quad countries to take notice of their interests (Crodin, 2003). The U.S., Brasil, and others demand further cuts in European farm subsidies.
The CAP reform and the Doha round of trade negotiations are closely inter- linked. In 2003 the Doha negotiations on agriculture essentially forced the EU to reform the CAP in order to strengthen the EU’s negotiating position before the September 2003 WTO Ministerial meeting in Cancun. When the EU Council of Ministers agreed to the 2003 reform of the CAP, they also set limits for the Commission for the Doha Round Negotiations in terms of subsidy cuts. The reform has constituted the limits for the Commission’s negotiating in the WTO Round[10]. The Council stresses that the margin of manoeuvre provided by this reform in the DDA can only be used on condition of equivalent agricultural concessions from our WTO partners (Council of the European Union, 2003, p.3)
2.3. Liberalising of agriculture is the key to the Doha Round
As far as the negotiations on agriculture are concerned, the long-term objective of the WTO members is “to establish a fair and market-oriented agricultural trading system …” (Preamble, Agreement on Agriculture; cited from Dijck & Faber, 2003, p.6).
There are several reasons, why agriculture stands at the root of world trade negotiations and can be the key to the Doha Round. Firstly, without movement on agriculture, the negotiations will not be able to move on to other sensitive issues like opening market for services and for manufactured goods. Despite four years of bargaining, negotiators have made scant progress on liberalising trade in services and have done virtually nothing on cutting industrial tariffs (The Economist, 2000e). Even though many of the biggest economic gains from a Doha round will come from freer trade in areas such as financial services, medical services or accountancy, negotiations in these issues have not reaches much agreement.
Secondly, if the EU liberalises, the other developed countries are expected to reduce their protectionism too. Over 60% of the gains that Doha promises in goods trade would come from agriculture. The vast majority of this would be won by cutting tariffs (The Economist, 2000e). There is significant reluctance of some of the world’s richest countries, particularly those in the EU, to reduce substantially high farm tariff barriers.
Thirdly, the EU and the US are telling poor countries that they have to open their markets in return for cuts in farm subsidies. There is a reluctance to cut farm subsidies and tariffs or to lower barriers to industrial goods. The USA want deeper cuts across the board. The EU wants to see big developing countries reduce industrial protection, but it is not vulnerable to reduce its farm tariffs. The Europeans want levies on agricultural goods to be capped at 100%, but those on industrial products to be at most 15%. Among the poorer countries, this asymmetry caused uproar(The Economist, 2005e).Until these developed countries make a significant progress in liberalising agriculture, they do not have a moral right to demand further cuts in industrial protection from the developing countries.
The failed Cancun ministerial meeting underlined that the agriculture must be reformed if the round is to succeed. The U.S. has shown leadership through its recent proposal to cut farm subsidies, the EU and other major exporters will need to show the same courage on market access. The EU’s recent proposals for liberalizing agriculture and improve market access for non-preferential countries is not satisfactory[11]; Vaile (2005) calls them “deeply disappointing”.
2.4. Liberalising of agriculture is not the key to Doha Round
The question is: Can something what will not to be changed dramatically until 2013 be the key to Doha Round? Liberalising of agriculture could be the key but as there is a big reluctance to do anything with this issue, negotiations should move forward to other issues. The Economist (2005b) argues that talks have focused too narrowly and notes that. The Doha round has always been very unlikely to end in fully free trade.
The Economist (ibid, 2005b) notes, the Doha[12] round's biggest problem is the mercantilist mindset that has corrupted it[13]. Being “pro-poor” in the Doha context has become synonymous with advocating more exceptions and less tariff cutting by developing countries. The very poorest countries will have no obligations from a Doha round at all. Finally, there is a threat of apathy, as the Doha talks will not hold politicians' attention forever. Apathy poses almost as big a threat to the WTO as acrimony precisely because its dangers are less obvious (The Economist, 2000e). It is important to do anything with the agriculture issue or to move to another issue, otherwise the negotiations might stop and no one can be sure whether it starts again in next years.
2.5. Consequences
Developing countries are split on the issue of agriculture and liberalization. Clearly, there would be winners and losers, Halderman and Nelson (2004) identify four categories of developing countries:
• South American countries that are major beef exporters (four countries)-the strongest proponents of liberalizing global agricultural trade during the Doha Round
• the African, Caribbean and Pacific (ACP) countries as a group (77 countries)
• African countries exporting beef to the EU on preferential terms (six countries)
• the least developed countries (LDCs, 49 countries).
Net-exporting countries like Argentina or Thailand support greater liberalization; big developing-country exporters, notably Brazil and Argentina, would gain from reduced subsidies. So would Africa's cotton producers, on the other hand net-importers like Egypt, Korea, Japan, Middle East and Pakistan favour protectionism (The Economist, 2005d). The basic pattern is that the industrial countries protect agriculture and processed food, while protection in developing countries is more balanced (though also higher overall) in its focus on food.
The ACP countries, which already benefit from preferential access to the EU market, are seeking to maintain their special status[14], as do the few African countries (all ACP states) currently exporting beef to the EU under a preferential protocol. The LDCs tend to share the concerns and objectives of the ACP countries, as the bulk of LDCs are in the ACP group. It is obvious that the system harms developing countries. If the rich cut tariffs, it would hurt some of the poor, because America and the EU already offer selected poor countries preferential access to their markets. These countries lose if tariffs fall, because the margin of preference is eroded. The Economist (2005c) argues that the EU’s tariff preferences are less generous than they look, nor are they all targeted at the poor: many of the world's poorest people live neither in the 50 least developed countries nor in Europe's ex-colonies. Although countries such as Mauritius, Malawi, and Caribbean coutries would lose a lot, most would lose a little. Overall, they argue, the gains from lower tariffs outweigh the costs.
The most important question of this issue is to what extent the CAP can be liberalised. The answer is not very positive. When the French government says, in both the EU budget and the Doha negotiations, that it cannot touch the CAP, it is partly making a point about sticking to the October 2002 deal. “We all agreed to the 2002 reform," says Catherine Colonna, France's Europe minister, “and it cannot be changed until 2013.”(The Economist, 2005c).
4. Conclusion
The CAP has always been a recurrent source of argument between the EU and its international trading partners. As mentioned in the introduction, freer farm trade could in theory yield the most for the world's poor. Agricultural reform would lead to better allocation of resources, higher incomes and increased purchasing power in developing countries and globally. World trade liberalisation of agriculture has the power create the conditions in which millions of people in developing countries will have a chance to escape poverty. Agricultural trade reform together with aid and debt relief is essential to help developing countries escape poverty. The WTO has 148 members, many of whom are deeply sceptical of more trade liberalisation and any of which could cause trouble. Rich countries have deservedly taken much of the blame for the sorry state of the Doha round (The Economist,2005d); the biggest farm protectionists, such as Japan or Norway, have been hiding behind the EU. If Europe liberalises, it can make additional pressure on them.
Agriculture is pivotal to a successful conclusion of the Doha Round. Halderman (2004, p.53) notes that the Doha Round is a “single undertaking” in which nothing is agreed until everything is agreed. If there is no agreement on agriculture the entire round will be in jeopardy. Failure to arrive at a new accord for agriculture undermines not only the Doha Round but also the WTO and free trade policy itself. (Ballaam, 2004, p.174). In order to finish the Doha Round successfully, the EU will have to reduce their special treatment of the ACPs, which seems to be politically very sensitive issue. In any event, nobody is seriously proposing the abolition of farm protection altogether. Doha round is not the only solution to world poverty but it can generate the opportunities on which sustainable poverty reduction can be based. The EU has to make a choice; either strong and protectionist agricultural policy or improved living of most of poor farmers in the developing countries. Without substantial agricultural liberalization it will be difficult for the Round to be an economic success; we can conclude that liberalising of agriculture is the key to the Doha Round and to successful liberalisation of world trade.
References:
BALAAM, D.N., 2004. Agricultural trade policy. In HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge, pp.165-177.
BAYLIS, J. & S. SMITH, 2005 (eds.). The Globalisation of World Politics (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press.
BELLO, W., 1994. Global Economic Counterrevolution: How Economic Warfare Devastates the South. In K.DANAHER(ed.), 50 Years is Enough: The Cases Against the World Bank and IMF, Boston: South End Press.
BORELL, B. & L. HUBBARD, 2000. Global economic effects of the EU Common Agricultural Policy, Economic Affairs 20(2), 18-29.
COUNCIL OF EUROPEAN UNION, 2003. CAP Reform- Presidency Compromise (in agreement with the Commission). 30 June 2003, Brussels
CRODIN, P., 2003. The Doha Round :Prospects for the Rules_Based Trading System.
DIJCK, P. van & G. FABER, 2003. CAP Reform and the Doha Development Agenda, Working Papers 04-03, Utrecht School of Economics.
ECHIKSON, W., 2005. U.K. shelves push on EU subsidies. The Wall Street Journal, December 6, 2005.
THE ECONOMIST, 2005a. A darkening mood over Doha. The Economist print edition, April 24 2006.
THE ECONOMIST, 2005b. Do Despair. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005c. Europe's farm follies. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005d. Weighed in the balance. The Economist print edition, December 8, 2005.
THE ECONOMIST, 2005e.. In the rough. The Economist print edition, November 3, 2005.
EUROPEAN COMMISSION, 1999. Contribution of the European Community on the Multifunctional Character of Agriculture, Info Paper (Brussels: European Commission).
FINGER, J.,M. & P. SCHULLER. Implementation of Uruguay Round Commitments: The Development Challenge. World Economy 23, 4 (April): 511-525.
HM TREASURY, 2005. A Vision for the Common Agricultural Policy. Norwich: HMSO. Downloaded on: April 31, 2006. Available at: <http://www.hm-treasury.gov.uk/media/E76/04/A_Vision_for_the_CAP.pdf>.
HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge.
KEYZER, M. and M. MERBIS, 2000. CAP Reform in Agenda 2000: Logic and Contradictions, in: P. van Dijck and G. Faber (eds), The External Economic Dimension of the European Union, The Hague: Kluwer Law International.
KRUGMAN, P. R. & M. OBSTFELD, 2003. International Economics: Theory and Policy. Boston: Addison Wesley.
HALDERMAN, M. & M. NELSON, 2004. The EU’s CAP, the Doha Round and Developing Countries. Independent Consultant University of California, Berkeley.
MOON, B.E., 2004. From Seattle and Doha to Cancun. The trade agenda in the new millennium. In HOCKING, B. & S. McGUIRE, 2004. Trade Politics. London: Routledge, pp.23-35.
PEARCE, J., 1983, The Common Agricultural Policy: The Accumulation of Special Interests in H. Wallace et al. 1983., 143-76.
RIEGER, E., 2000. The Common Agricultural Policy. Politics Against Markets. In WALLACE, H. and WALLACE, W., 2000. Policy-making in the European Union. 4th ed. Oxford: Oxford University Press, pp.180-210.
SWINBANK, A., 1999. EU Agriculture, Agenda 2000 and the WTO Commitments, in: The World Economy, Vol. 22, pp. 41-54.
VAILE, M., 2005. All Eyes on Europe. The Wall Street Journal, October 28-30, 2005, p.13B.
WALLACE, H. and WALLACE, W., 2005. Policy-making in the European Union. 5th ed. Oxford: Oxford University Press.
WALLACE,H., 1983 (eds.). Policy making in the European Community, 2nd ed. (Chichester: Wiley)
WASHINGTON TIMES, 2003. Doha Going Down. April 4, 2003.
WOODS, N., 2005. International political economy in the age of globalization. In BAYLIS, J. & S. SMITH, 2005 (eds.). The Globalisation of World Politics (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press.
Appendix 1:
Member
State
Politics
EU Level Politics
International Level Politics
Developing Countries
MS Governments
European Council
Council of Ministers
consults
Article 133 Comte.
assist
Commission
- DG Trade
Represent EU in negotiations
European Parliament
(assent required in some
instances)
Sanitary and
Phytosanitary Standards: SPS[15]
FAO
WHO
OIE
Codex Alimentarius
UN
USA
WTO
G -21
Cairns Group
ACP
Countries
LDCs
Non-ACP
Developing
Countries
Interest Groups
Farmer and Business (Processor and
Retailer) Interests
Advocacy Groups: Consumer Interests, Animal Welfare, Environment, Pro-
Developing Country, Anti-Globalization Movement
Figure 1: EU Trade Policy and the Doha Round, based on Halderman and Nelson (2004)
[1] French President Charles De Gaulle said, “A country that cannot feed itself is not a great country” (The Economist, 2005b).
[2] The CAP spending will remain more or less untouched: a token cut of less than 2%, which will actually raise its share of the budget to 44%, plus a proposal for a review in 2008. Therefore, agriculture (the CAP, respectively) remains the biggest consumer of the EU budget money
[3] However, the goals of the CAP in the Treaty of Rome were vaguely defined. Basically, objectives of the CAP are:
· food self-sufficiency
· to increase farm income
· to preserve small-farm of rural Europe
· to increase agricultural production by optimum utilisation of factors of production (labour)
· to provide fair standard of living, increase earnings
· to stabilise markets
· to to assure availability of suppliers
· to ensure that supplies reach consumers at reasonable prices
[4] Ray MacSharry was an Ireland's EC (EU) Commissioner, who tried to reform the CAP, but he was not given enough support from The Commission’s President Jacques Delors . Therefore, he pushed through only milder form of reform, which included direct income support introduced instead of guaranteed payments. However, this shift was not entire because it was politically implausible. MacSherry led a successful two-year effort to reform the CAP by ensuring that deficiency payments to EC farmers would continue despite being decoupled from production.
[5] MacSharry reforms some steps further in the direction of liberalisation, but did not bring a structural reform (Keyzer and Merbis, 2000).
[6] Examination of the EU’s international trade in particular products, like beef and dairy, including charges made against the EU by pro-developing country advocates, would be beyond the extent of this essay . However, it is important to note that there have been serious charges against the EU of dumping agricultural products and restricting market access
[7] There are several critiques of the CAP from the internal EU point of view
· CAP dominates the budget
· lead to overproduction and dumping of EU agricultural products
· responsible for high prices of food
· environmentally unfriendly
· protectionism (often ore than double world prices of particular agricultural products)
· larger farmers benefited most
· political protection for overseas agricultural exporters.
[8] Vaile (2005). Mr. Vaile is Australia’s deputy prime minister and minister for trade.
[9] The Uruguay Round agreement was finally reached in 1993, concerning agriculture, the Uruguay Round produced four key agreements (Halderman, 2004):
• the Agreement on Agriculture (AoA), whose three pillars tried to deal with market access, domestic support, and export subsidies (Balaam, 2004),
• the set of concessions and commitments of member states to three pillars of agricultural trade reform,
• a Ministerial Decision on Measures Concerning the Possible Negative Effects of the Reform Programme on Least-Developed and Net Food-Importing Developing Countries,
• and an Agreement on Sanitary and Phytosanitary Measures (SPS).
However, many of the least developed countries felt that the final agreement was forced upon them by the world’s major trading countries (Finger and Schuler, 2000). The AoA provided a kind of international ratification of the MacSharry reforms of the CAP (Rieger inWallace, 2000, p.193).
AoA did not substantially cut export subsidies for agricultural products. The developed countries also agreed to a new policy of “tariffication” (Brooks and Cahill, 2001) that converted various NTBs into tariffs so they could be quantified. Under the Uruguay Round outcome, the developed countries agreed to Tariff-quota-system (see Hocking, p.170). The Quad countries were later accused of violating the Uruguay agreement.
[10] The CAP reform is Europe’s important contribution to the Doha Development Agenda (DDA), and constitutes the limits for the Commission’s negotiating brief in
the WTO Round. Its substance and timing are aimed at avoiding that reform will be designed and imposed in Cancun and/or Geneva –which could happen if we went
there empty handed. The Council stresses that the margin of manoeuvre provided by this reform in the DDA can only be used on condition of equivalent agricultural concessions from our WTO partners (Council of the European Union, 2003, p..3)
[11] The EU proposes the “multi-functionality[11],” which includes for example rural life or national culture of agriculture. However, negotiators were not successful in pushing it as a “multifunctional” activity. The EU wants to use “precautionary principle” in trade under which imported products can be banned if they are thought to be harmful despite a lack of evidence. Although EU efforts have been successfully resisted, agricultural exporters remain wary. It would cut the highest tariffs by 50 %, but this would not lead to increased commercial opportunities for many of the key traded farm products. The EU also wants around 8 % of its tariffs lines be designated as “sensitive products” for which the cuts would be lower. Eight percent of tariff lines could account for most of the EU’s agricultural imports.
[12] The Doha Round of WTO in November 2001. The purpose was to agree on the Doha Development Agenda; he negotiations include those on agriculture and services, which began in early 2000.
[13] The Washington Times (2003) wrote: “The ongoing Doha trade round is collapsing under Europe’s stubborn adherence to its hefty farmers.”
[14] The Cotonou Agreement under which the EU grants preferential market access to 78 members of the African, Caribbean, and Pacific (ACP) group of countries mainly composed of former colonies.
[15] The SPS agreement was signed in Marrakesh on 15 April 1994 and entered into force with the establishment of the World Trade Organization on 1 January 1995. It aims to provide several functions for WTO members, including:
· greater harmonization, transparency, and equivalence among member states with regard to SPS standards
· the information resources necessary to make decisions regarding SPS issues
· protection from scientifically unjustifiable SPS measures
· a more efficient process for handling trade disputes related to such concerns, by handling
these concerns through the SPS Committee (http://www.wto.org/english/tratop_e/sps_e/spsund_e.htm , downloaded 28/04/06).
Thursday, November 09, 2006
Tuesday, March 21, 2006
21.03.2006
Email
Rubrika emaily
Predem varuji, ze se chystam se napsat velmi poeticky email.
Mam rad zapad slunce. Existuje pro to nekolik duvodu, ja zminim dva.
Prvni je, ze ackoliv jsem dite sidliste, panelaku a Benesovky vubec,
okna meho detskeho pokoje byla na zapad. A zvlaste v lete dokazalo
slunce vecer ozarit cely nas byt pomerancovo oranzove, tak jako by to
nedokazalo ani sto reflektoru. Druhy duvod je ryze pragmaticky. Jsem
takzvany typ sova, vykopat se pred sedmou z postele je pro me temer
trestem smrti, naopak v noci jsem schopny pracovat az do svitani. Z
toho logicky vyplyva, ze vychodu slunce jsem si za svuj zivot prilis
neuzil. Nutno dodat, ze na zminene Benesovce byl ve smeru teoretickeho
vychodu nejvyssi panelak ve meste.
Zapady slunce jsou zde v Bath nadherne. Mesto je v udoli, nejsou tu
zadne vysoke stavby, ktere by narusovaly pozdne odpoledni harmonii,
vse je dokonale, az se cloveku dostavaji do oci slzy.
Chodivam takhle pesky z univerzity dolu do mesta, kde bydlim a chtel
bych tyhle obrazky udrzet naveky, vsude je ticho, jen louky a pole a
krasne stredoveke budovy a prede mnou zapada slunce, pricemz zalije
oranzove cele mesto vcetne katedraly a mnoha kostelu. Na protejsich
kopcich jiz lide sviti, maminky vari veceri, deti bezi domu ze hriste
a vsichni se maji radi. Nez dojdu domu, slunce zajde za kopce, ale ve
mne stale zustava ten krasny pocit, ze jsem prozil neco vyjimecneho.
Snad jen vecery v opustenych vysokych horach, kde siroko daleko neni
ani zivacka, kde jste sami u ohne, varite si, poslouchate ticho, ktere
je neuveritelne, se mohou vyrovnat tomu, co tu je temer kazdy den. A
bez realne moznosti, ze me vecer prijde do pelechu podrbat medvidek.
Je tu krasne.
Mejte se tak, jako se mam ja.
Ahoj Martin
http://static.flickr.com/20/69101889_9618787707.jpg?v=0
http://static.flickr.com/43/114915122_9d169ba520.jpg?v=0
http://www.flickr.com/images/spaceball.gif
http://static.flickr.com/42/81711824_dcce2e77e0.jpg?v=0
http://static.flickr.com/12/68420287_6a3cdb0223.jpg?v=0
http://static.flickr.com/18/68419740_3f3133282d.jpg?v=0
podel reky Avon chodivam behat:
http://static.flickr.com/25/49780015_30c5f03a9e_m.jpg
Celý příspěvek
martan21, 21.03.2006 1:45:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
12.03.2006
Email
Rubrika emaily
Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojine
probehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetoveho
vyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,
olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, ze bobiste
trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista.
Jo curling to je jina, to jetema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubec nic spolecneho,protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curling velmi oblibeny. Alebehem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismus zapomene. Medaile jemedaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil,ovsem kdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandsketelevizi, k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterinpredbiha, a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, jepozitek takovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedyze fanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensim blizkeokoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nic nerika kriket(nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasu stoletiAnglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety to nebyly, byla tokrabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snad vetsi cenu nezkralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsem pravidla tohotopodivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jeden zapas trva pet dni vkuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat a nebo jeste hur se na tentojiste velmi napinavy zapas divat (znovu podotykam pet dni v kuse) vcetnetakovych, kteri prijdou i na stadion, je pro stredoevropana zvlastni.
Nenipak ale pro Anglicana zvlastni hokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicanev Bath, kteri si ve meste, kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadua v breznu) a mezi tim porad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. Apak kdo je zvlastnejsi. Moc zdravim do Cech, kde je pry snih (uz si mocnevybavuju, jak vypada)Ahoj—
martan21, 12.03.2006 4:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
07.11.2005
Email
Rubrika emaily
Posilam opetny pozdrav z ubreceneho Bath.
Pocasi mi prijde jako z nejakeho recesistickeho filmu, ale depresi netrpim. Nastesti jsem zdrav jako rybka ve vode, snad to je proto, ze hraji vodni polo ve vode. Po pocatecnich cilech treninky hlavne prezit a neutopit se, jsem dokonce jiz vstrelil branku a neutopil se. Bohuzel moje predstava, ze kdyz nebudu moci, tak si stoupnu na dno a budu vesele dychat, byla mylna, protoze hladina vody je o dva centimentry vyssi nez ja na spickach. Takze nemohu podvadet.
Moje bakalarska prace jiz dostava realne obrysy, kdyz jsem zmenil koordinatora. Pan inzenyr Dlouhy, kandidat ved, je zaneprazdnen a jeho reakcni doba na moje emaily je prilis Dlouha. Asi je navyknuty z dob sveho ministrovani na pomalou byrokratickou postu. Nic mu nevycitam, je velmi zaneprazdnen. Vzdyt jeho prednasky z Hospodarske politiky vetsinou zacinal slovy:"Dnes skoncime o neco drive, letim do New Yorku (Parize, Moskvy, Japonska..)"
Konzultantem se tedy stal muj nejoblibenejsi vyucujici na Institutu ekonomickych studii, p.docent Pulpan.
Za coz mu dekuji.
Aby to nevypadalo nejak prilis aktivne, prace je rozpracovana prevazne proto, ze na ni pozdeji nebude cas.
Eseju a prilis studijnich povinosti je ted prede mnou, kdyz temer vse ma byt odevzdano v prosinci.
Mam se dobre, vari dobre. Nejoblibenejsim=nejlevnejsim jidlem v menze (vubec to neni menza, s lidovymi cenami v Jednote se to neda srovnat) je brambora se syrem-1,40 libra. Kdyz je chut a penize, tak i polevka-0.75p.
Zjistil jsem, ze jako student mam vstup zadarmo do mistnich starych rimskych lazni, kde se tedy koupat nesmi, ale je to pamatka UNESCO. Mozna tam zajdu, ale spis pockam, az prijede Janinka.
Mimochodem do Londyna se moc tesim a dekuji za proziravost a neodvezeni spacaku, na coz jsem nejak pozapomnel.
Zdravim a tesim se na brzkou shledanou.
fotografie z pobytu jsou na
http://crickets.wz.cz/index1.html ve fotogalerii
nebo na
http://gallery.obscurus.net/index.php?cat=10002
prubezne aktualizovano
martan21, 07.11.2005 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
29.08.2003
Email z Cluj-Napocy, Romania
Rubrika emaily
Buna ziua. Pisu vam z nasi rumunske baze. Na cestach zavrsujeme druhytyden a dostali jsme se na net [by the way-je asi 5 rano, ale k tomuse snad dostanu, jo a stoji to 7 Kc/hodka-to jen tak pro Ceskytelekom]. Takze, vyrazili jsme {ja a Jozan] v pondeli-17.8. stopemdo Mohelnice, tam do Olomouce a spali jsme uz v Bratislave. Prijelijsme tam asi pul hodky pred pulnoci a hledali nejaky prijatelnyubytko [0Kc]-uz jsme lezli na strechu garazi ale nakonec zvitezilatribuna tenisoveho hriste [sucho a klidek]. Rano me vzbudilakolemjedouci tramvaj, mrknu okolo sebe a tam spravec valcuje antuku.Nez ale stacil nekoho zavolat, tak jsme zdrhli. Jinak Bratislava semi moc nepacila a hrad me vylozene zklamal. sedli jsme na vlak a jelido Sturova , tam prelezli hranice do Ostergomu {Hungary]-krasny chrama prvni ohnostroj [bylo jich pak jeste nekolik] i prvni problemy skomunikaci :].Gulasovskou lokotkou jsme dohrkali do Budapesti aprespali pro zmenu u fotbaloveho hriste[vzbudil nas nejakej aktivnifotbalista]. Pest je modernejsi, Buda je historicka, ale obe jsounarvany turistama. Na Budinskym kopci je na co koukat a vyhled stojiza to.Pak jsme to vzali pres Szeged, kde slavili svatek sv. Stepana[jeden z nejvetsich svatku v Mad]. Krasne mesto, udrzovane a ciste,coz me prekvapilo, jelikoz je to uz celkem blizko Rumunska. Tam pronas prichzstali pro zmenu ohnostroje dva. A spali jsme na brehu Tisy.Rano me vzbudil funici dobrman a sli jsme hledat nadr. Szeged je tak
D(["mb","krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je",1]
);
//—>
krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je
D(["mb","napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...",0]
);
D(["ce"]);
D(["ms","2c1"]
);
//—>
napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...
martan21, 29.08.2003 0:57:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
22.08.2003
Rubrika emaily
tak jsme vratili auto :[ Amerika=svoboda kdyz ho mate. Projeli>jsme to celkem slusne asi jsem psal. Byli jsme v tom Washingtonu.>Krasne mesto plkne pametniku, soch , muzei... Vse zdarma tak aby>turista dostal relativne ucelenou predstavu o Am. historii. TAky>jsme se mrkli na budovu FBI {dovnitr nas nepustili-prekvapive} a>White House, Washington Memorial... A taky se takhle fotim pred P>{entagonem a prijede ochranka a osviti mi film-no to bylo neco.\>Pak jsme jeli do Norfolku nejvetsi am. voj. zakladna a taky jsme>se vykoupali na Virginia Beach-quality. Pak jsme jeli pres 17mil>tunel-most pres more, coz se mi taky libilo. Pak Philadelfia a>vcera jsme vlezli do jednoho z nejvetsich zab. parku na svete->takovy ty rollercoastery a Free Fall.. No stalo to za to. a ted>jsme zase v NY. Tak piste ja se zas ozvu. Cau>>PS: Pro Blue Star Camp mates: ten hotel {opravdu se to jen>jmenuje hotel, ale na prespani to staci} je z Port Authority>doleva na 42nd Street 9th Ave-ruzovy napis HOTEL{beze jmena}->double room 45USD, single 40 USD. Ted jsme ale v hostelu na 114th>St. 6Ave -Lenox Ave 239. Hostel je full {asi 20}, tak nas soupli>nekam do privatu na madraci za 15. Ja bychtohle ale preferoval>pred "Hotelem". Mejte se fajn a napiste kde jste a co delate
martan21, 22.08.2003 1:22:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
02.08.2003
Rubrika emaily
Cau. Taky diky. S temi pohledy-jsem fakt rad kdyz me nekdo necoposle, takze piste. Pravda je ze mama posilala dopis 17.7. a tadyjsem ho mel v pondeli 22.7. {ne-li jeste drive, protoze nez se todostane ke mne od camp office chcvilku to trva}. Kazdopadne delenez tyden-9 dni to nejde {sem}. Do CR to je pomalejsi. Krkonose siuzijte. Ja to mam za par {si 20 dni}- klidne bych tady zustal idyl, ale skola vola a hlavne autoskola vola. Taky bych se chtelzeptat jestli nemas 27.8. cas, protoze mamince se pro me mocnechce na Ruzyn {jestli ne tak nevadi}.Grilujte-taky se tomu rikaBar-b-que a je to fakt fajn jist takhle v prirode. No diky zamejl. Posledni dobou se dostavam k pocitaci casteji, takze pisujak se da. Mejte se a ahoj. MArtinPS: Rozhodne to ale nebyla 875 zprava od tebe :}} i kdyz diky zavsechny}ps:po mesici jsem se dozvedelk od bratra vyzo Nazdar Amiku nebuduto protahovat a abys se tam z toho neposraltak ti uz konecne napisu to vysvedceni(tak tak si prolezl)takze:chovani-1, cestina-2, anglina-1, nemcina-1, ZSV-2, Dejak-1,Matika-2, fyzika-2, chemie-2, biologie-2, TV-1 a vsechny seminaremas za 2, doufam ze uz s tim nebudes prudit, jo a jen takmimochodem mas lepsi vysvedceni jak ja, tak si toho vaz ja melsice taky 9 dvojek ale min predmetu teda aspon myslim.Tak zatimcau pisu to ve spicce takze jestli to mama
martan21, 02.08.2003 1:21:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
01.08.2003
Rubrika emaily
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Rubrika emaily
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
15.07.2003
Rubrika emaily
Ahoj. PO delsi odmlce opet trochu zpravodajstvi ze zeme svobody.>Dnes 11/7/02 odjizdi prvni skupina deti po mesici { no konecne } a>v nedeli prijede dalsi { na mesic- Oh my God}. Tzn. mame volno v>sobotu, takze chceme opustit camp {nejlepe k mori} Uvidime jstli>to vyjde. Jinak pokud nekdo znate moje vysvedceni, tak mi ho>prosim napiste, protoze ja hop jeste neznam { alespon jestli jdu v>zari do ctrvtaku nebo opakuju}. Ted je tu po mesici min jak 25 ve>stinu. Protoze jsou vsude bourky. Jestlize se nekdo v Cechach boji>bourek, tak at nejezdi do Sevedrni KAroliny, protoze tady to je>opbcas o zivot { bourky jsou ale vetsinou jen v noci a to my>-nekdy- spime}. JInak jak se mate, co delate, dovolena...? RAd si>poctu , co se deje doma, protoze jsem trochu mimo obraz. Ale>snazim se sledovat denio alespon pres idnes. Mam uz malo minut,>takze ahoj. Tati maily dosli, tak diky. Hezkou dovolenou vsem.>Sobe preji klidnejsi deti v pristi varce. Ahoj MArtin
martan21, 15.07.2003 1:17:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj. TAk jak dopadla skola. Verim ze se v zari9 spolecne vsichni>uvidime. a s oslavami to neprezente. Jinak je tu fajn. Poznavame>americkou kulturu a snazime se ji porozumet. Vzdy ve ctrvtek mam>volno, takze vyrazime do mesta cim na nadherne vodopady nedaleko.>MOre je asi pet hodin cesty autem a to se stopem opravdu stihnout>neda. Snad se tam dostaneme cestou zpatky. Trosku mam problemy s>jidlem ale to se srovna {jako Cesi jime daleko zdraveji]. Deti>jsou hrozne. Jsou tu od 7let do 16,17 a jsou rozdeleky do nekolika>kategorii. Vzdy Majji sveho counselora {vedouciho-native speaker]>a kdyz ti maji volno,. tak nastupujeme na radu my support staff.>Obcas to j3e celkem tezke utesovat je at nejsou homesick, kdyz ja>jsem:]...>Jen me stve ze tu dite dostane co si zamane. Ted mam time-off,>ktereho opravdu neni mnoho, ale jsou tu bezva lidi, tak je to>dobry. Internet mame na pridel {30min. tydne] a me zbyvaji 2min,>takze asi koncim. Mejte se fajn,napiste jak jste dopadli ve skolce>Mami Znamky mi posli emailem at vim jak jsem na tom
martan21, 30.06.2003 1:16:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
24.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj mam dalsi day off. Resp. uz druhy po trech tydnech prace. Prevazne uklizime. JA v kuchyni, coz je > celkem prace, ale da se to zvladnout a odpolko bereme deti na vylety, nebo je ucime plavat/americany > neco naucit je takrka nemozne/ MOc time off nemam, ale jsou tady bezva lidi, takze to je v pohode. Asi > mate v Czechach vedro. No to je spatny. My tu mame 95 stupnu. Ale v Celziich to fakt nevim. Jezte sem > nestacil projit cely camp. Je fakt velkej /mimo jine 5 fotbalovych hrist, bazen, 2 jezera, rockclimbing, > rekuarchery, opici drahy vsech druhu a velikosti, 2 kaple.... no a hlavne 1031 lidi/800 deti/ NO kdyz po > mich mate myt nadobi je to celkem fuska.Vcera tady kousnul Alistaira, coz je Skot kterymu neni vubec > rozumet, jedovatej spider, alespon tak to definoval doctor, takze dostal naky leky/asi za 60USD ale je o > OK.Uz me zase vyhaneji.Takze Ahoj. Bracha o psa se dobre starej. Zachy to vis ze sem na tebe > nezapomnel.Mejte se vsichni fajn a piste mi dal. Diky MArtin
martan21, 24.06.2003 1:15:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
19.06.2003
Email
Rubrika emaily
Ahoj. Jak jste privitali Janu Cechoamericanku Podzimkovou ve>skole? Doufam ze skola jeste stoji /i kdyz.../ no az ted mi je>trudno, protoze bych se s tou slecnou rad potkal.NO nic.Jani->naky zmeny hlubsiho charakteru na krase ceskych kamaradu?Psala>Olca ze ti skoro nikdo nerozumi s tim tvym am. prizvukem. Fakt>je ze Zachina si ji asi moc neuzije vi d Evco? Ackoliv nevim>jestli toto budes cist u nas doma /resp. u vas doma/ nabo uz ve>Fr. Uzij si to tam , fot, pak dame stuka..Stejne si neco>zapomnela,napis co. ve stredu sem mel prvni day off/no work/ tak>to byla parada. Koupeme se, je tu celkem teplo, ale nevim kolik>protoze maj vsechno ve FAhrnhaitech. Americani sou zvlastni lidi.>Na jedniu stranu sobecti/protoze maji vsecho dost tak na nicem>nesetri plytva se, nezajima je okolni svet/ a na druhy strane>hodni a ochotni...ale vice JAna :\ No nic s netem je to tady fakt>drsny takze cekejte delsi odmlku. Sem v pohode. A hlavne JDETE>VOLIT. Ne vazne to tam hodte at splnite obcanskou povinssot.>Mejte se hezky. Jozane ty si hrajes na velkyho BOSSE? tak na to>se vykasli a iz vodlet za mnou. Hezou skolu pozdravujte>profewsory a ahoj
martan21, 19.06.2003 1:12:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
10.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj, vcera sme se poprvi dostali do> mesta/small town/15000lidu > le velkz to je jako HRadec. Jo a maj tam> „multikino„ .TAk sme > sli na SPIDERMANA. Nechodte na to. No celkem> to slo ale znova > bzch nesel. Jo JAni y toho telefonatu si nic> nic nedelej uvidime > se ay se vratim.zatim tady telefon nikdo nema.> JAY/To pridavnz > meno u nasi skolz se pise se z na zacatku.Je> to tu obcas fakyt > jinz ale to je na jindz. Zatim no problems.> Dik za vsechnz > podlednice. S mailem je to tadz drsnz takye se> omlouvam ya prip. > nbeodpovezeni. Jo a maj tadz na klavesnici> misto Z Y, takye to > podle toho vzpada. Spani v pohode akorat> vstavame ve trictvrte na > sedm.coy je celkem vrayda. Jo Cermi BLUR tady> moc lidi > nezna/muyes mi je poslat postou. Nebo mi aspon> napis lyrics a ja > si budu broukat:\ JO RAmmstaini v letadle to> dost dobre nechapu. > Jerlikoz sme nesedeli ve dvou nejlepsich> tridach a letadlo ma 3, > tak nevim co tam delali a yadnz bogygardz> nemeli ale celkem se > opili.That was fun. See ya later. No asi za> tri mes. Nevlastne > prilitavam 27.oktober tak se mejte a piste.> MArtin z USA > PS:Carolina : Detroit 1:1 CAu
martan21, 10.06.2003 1:09:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
09.06.2003
Mail ze Severni Karoliny, USA
Rubrika emaily
zase cau z KAroliny. Vcera nas chytil policajt, ze sme sli>podalnici pesky/asi tad7y na to nejsou moc zvzkli/ ale byl celkem>v klidu tak sem si ho vyfotil>:\ Dneska prijeli novy pracovnici takze se s nima podelime.>Vetsinu casu travime v kuchyni protoze decka jeste neprijeli / az>zaq tejden, takze zatim varime. Pak je budem brat na vejlety a>tak . Jo ve Spidermanoj je dost scen z mist, kde sme byli porpr>spali \Columbia University/ v NY. Je dost hezky poznavat ty placy>i ve filmu. Za sedm dolacu to neni spatny kino. Fakt je ze do>Hendersonville se moc casto asi nedostanem jediny mestecko v>okoli/ ale uvidime. Je to tu furt samy skoleni. Abychom prej>neobtezovali deti ktery prijedou do tabora. Mimochodem mesicni>pobyt 1 guye u nas stoji 3800 dolarus. Takze tady asi nebude>typicky vzorek am. spol. No jinak hrajem basket/vyhral sem 2dol.>a colu/ a je to celkem fajn. See ya . MArtin>jo mami sorry ale nem,el sem vas v adr5esari, proto asi vam>neprisel zadnej mail, ale sem v pohode jo a jahody mi zavarte>Zachi/sbalil sem si vsechno/ Juppine rammstaini letadlo>neprepadli. Evikovy Good Luck pro autoskolu.
Rubrika emaily
Predem varuji, ze se chystam se napsat velmi poeticky email.
Mam rad zapad slunce. Existuje pro to nekolik duvodu, ja zminim dva.
Prvni je, ze ackoliv jsem dite sidliste, panelaku a Benesovky vubec,
okna meho detskeho pokoje byla na zapad. A zvlaste v lete dokazalo
slunce vecer ozarit cely nas byt pomerancovo oranzove, tak jako by to
nedokazalo ani sto reflektoru. Druhy duvod je ryze pragmaticky. Jsem
takzvany typ sova, vykopat se pred sedmou z postele je pro me temer
trestem smrti, naopak v noci jsem schopny pracovat az do svitani. Z
toho logicky vyplyva, ze vychodu slunce jsem si za svuj zivot prilis
neuzil. Nutno dodat, ze na zminene Benesovce byl ve smeru teoretickeho
vychodu nejvyssi panelak ve meste.
Zapady slunce jsou zde v Bath nadherne. Mesto je v udoli, nejsou tu
zadne vysoke stavby, ktere by narusovaly pozdne odpoledni harmonii,
vse je dokonale, az se cloveku dostavaji do oci slzy.
Chodivam takhle pesky z univerzity dolu do mesta, kde bydlim a chtel
bych tyhle obrazky udrzet naveky, vsude je ticho, jen louky a pole a
krasne stredoveke budovy a prede mnou zapada slunce, pricemz zalije
oranzove cele mesto vcetne katedraly a mnoha kostelu. Na protejsich
kopcich jiz lide sviti, maminky vari veceri, deti bezi domu ze hriste
a vsichni se maji radi. Nez dojdu domu, slunce zajde za kopce, ale ve
mne stale zustava ten krasny pocit, ze jsem prozil neco vyjimecneho.
Snad jen vecery v opustenych vysokych horach, kde siroko daleko neni
ani zivacka, kde jste sami u ohne, varite si, poslouchate ticho, ktere
je neuveritelne, se mohou vyrovnat tomu, co tu je temer kazdy den. A
bez realne moznosti, ze me vecer prijde do pelechu podrbat medvidek.
Je tu krasne.
Mejte se tak, jako se mam ja.
Ahoj Martin
http://static.flickr.com/20/69101889_9618787707.jpg?v=0
http://static.flickr.com/43/114915122_9d169ba520.jpg?v=0
http://www.flickr.com/images/spaceball.gif
http://static.flickr.com/42/81711824_dcce2e77e0.jpg?v=0
http://static.flickr.com/12/68420287_6a3cdb0223.jpg?v=0
http://static.flickr.com/18/68419740_3f3133282d.jpg?v=0
podel reky Avon chodivam behat:
http://static.flickr.com/25/49780015_30c5f03a9e_m.jpg
Celý příspěvek
martan21, 21.03.2006 1:45:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
12.03.2006
Rubrika emaily
Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojine
probehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetoveho
vyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,
olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, ze bobiste
trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista.
Jo curling to je jina, to jetema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubec nic spolecneho,protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curling velmi oblibeny. Alebehem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismus zapomene. Medaile jemedaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil,ovsem kdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandsketelevizi, k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterinpredbiha, a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, jepozitek takovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedyze fanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensim blizkeokoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nic nerika kriket(nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasu stoletiAnglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety to nebyly, byla tokrabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snad vetsi cenu nezkralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsem pravidla tohotopodivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jeden zapas trva pet dni vkuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat a nebo jeste hur se na tentojiste velmi napinavy zapas divat (znovu podotykam pet dni v kuse) vcetnetakovych, kteri prijdou i na stadion, je pro stredoevropana zvlastni.
Nenipak ale pro Anglicana zvlastni hokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicanev Bath, kteri si ve meste, kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadua v breznu) a mezi tim porad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. Apak kdo je zvlastnejsi. Moc zdravim do Cech, kde je pry snih (uz si mocnevybavuju, jak vypada)Ahoj—
martan21, 12.03.2006 4:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
07.11.2005
Rubrika emaily
Posilam opetny pozdrav z ubreceneho Bath.
Pocasi mi prijde jako z nejakeho recesistickeho filmu, ale depresi netrpim. Nastesti jsem zdrav jako rybka ve vode, snad to je proto, ze hraji vodni polo ve vode. Po pocatecnich cilech treninky hlavne prezit a neutopit se, jsem dokonce jiz vstrelil branku a neutopil se. Bohuzel moje predstava, ze kdyz nebudu moci, tak si stoupnu na dno a budu vesele dychat, byla mylna, protoze hladina vody je o dva centimentry vyssi nez ja na spickach. Takze nemohu podvadet.
Moje bakalarska prace jiz dostava realne obrysy, kdyz jsem zmenil koordinatora. Pan inzenyr Dlouhy, kandidat ved, je zaneprazdnen a jeho reakcni doba na moje emaily je prilis Dlouha. Asi je navyknuty z dob sveho ministrovani na pomalou byrokratickou postu. Nic mu nevycitam, je velmi zaneprazdnen. Vzdyt jeho prednasky z Hospodarske politiky vetsinou zacinal slovy:"Dnes skoncime o neco drive, letim do New Yorku (Parize, Moskvy, Japonska..)"
Konzultantem se tedy stal muj nejoblibenejsi vyucujici na Institutu ekonomickych studii, p.docent Pulpan.
Za coz mu dekuji.
Aby to nevypadalo nejak prilis aktivne, prace je rozpracovana prevazne proto, ze na ni pozdeji nebude cas.
Eseju a prilis studijnich povinosti je ted prede mnou, kdyz temer vse ma byt odevzdano v prosinci.
Mam se dobre, vari dobre. Nejoblibenejsim=nejlevnejsim jidlem v menze (vubec to neni menza, s lidovymi cenami v Jednote se to neda srovnat) je brambora se syrem-1,40 libra. Kdyz je chut a penize, tak i polevka-0.75p.
Zjistil jsem, ze jako student mam vstup zadarmo do mistnich starych rimskych lazni, kde se tedy koupat nesmi, ale je to pamatka UNESCO. Mozna tam zajdu, ale spis pockam, az prijede Janinka.
Mimochodem do Londyna se moc tesim a dekuji za proziravost a neodvezeni spacaku, na coz jsem nejak pozapomnel.
Zdravim a tesim se na brzkou shledanou.
fotografie z pobytu jsou na
http://crickets.wz.cz/index1.html ve fotogalerii
nebo na
http://gallery.obscurus.net/index.php?cat=10002
prubezne aktualizovano
martan21, 07.11.2005 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
29.08.2003
Email z Cluj-Napocy, Romania
Rubrika emaily
Buna ziua. Pisu vam z nasi rumunske baze. Na cestach zavrsujeme druhytyden a dostali jsme se na net [by the way-je asi 5 rano, ale k tomuse snad dostanu, jo a stoji to 7 Kc/hodka-to jen tak pro Ceskytelekom]. Takze, vyrazili jsme {ja a Jozan] v pondeli-17.8. stopemdo Mohelnice, tam do Olomouce a spali jsme uz v Bratislave. Prijelijsme tam asi pul hodky pred pulnoci a hledali nejaky prijatelnyubytko [0Kc]-uz jsme lezli na strechu garazi ale nakonec zvitezilatribuna tenisoveho hriste [sucho a klidek]. Rano me vzbudilakolemjedouci tramvaj, mrknu okolo sebe a tam spravec valcuje antuku.Nez ale stacil nekoho zavolat, tak jsme zdrhli. Jinak Bratislava semi moc nepacila a hrad me vylozene zklamal. sedli jsme na vlak a jelido Sturova , tam prelezli hranice do Ostergomu {Hungary]-krasny chrama prvni ohnostroj [bylo jich pak jeste nekolik] i prvni problemy skomunikaci :].Gulasovskou lokotkou jsme dohrkali do Budapesti aprespali pro zmenu u fotbaloveho hriste[vzbudil nas nejakej aktivnifotbalista]. Pest je modernejsi, Buda je historicka, ale obe jsounarvany turistama. Na Budinskym kopci je na co koukat a vyhled stojiza to.Pak jsme to vzali pres Szeged, kde slavili svatek sv. Stepana[jeden z nejvetsich svatku v Mad]. Krasne mesto, udrzovane a ciste,coz me prekvapilo, jelikoz je to uz celkem blizko Rumunska. Tam pronas prichzstali pro zmenu ohnostroje dva. A spali jsme na brehu Tisy.Rano me vzbudil funici dobrman a sli jsme hledat nadr. Szeged je tak
D(["mb","krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je",1]
);
//—>
krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je
D(["mb","napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...",0]
);
D(["ce"]);
D(["ms","2c1"]
);
//—>
napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...
martan21, 29.08.2003 0:57:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
22.08.2003
Rubrika emaily
tak jsme vratili auto :[ Amerika=svoboda kdyz ho mate. Projeli>jsme to celkem slusne asi jsem psal. Byli jsme v tom Washingtonu.>Krasne mesto plkne pametniku, soch , muzei... Vse zdarma tak aby>turista dostal relativne ucelenou predstavu o Am. historii. TAky>jsme se mrkli na budovu FBI {dovnitr nas nepustili-prekvapive} a>White House, Washington Memorial... A taky se takhle fotim pred P>{entagonem a prijede ochranka a osviti mi film-no to bylo neco.\>Pak jsme jeli do Norfolku nejvetsi am. voj. zakladna a taky jsme>se vykoupali na Virginia Beach-quality. Pak jsme jeli pres 17mil>tunel-most pres more, coz se mi taky libilo. Pak Philadelfia a>vcera jsme vlezli do jednoho z nejvetsich zab. parku na svete->takovy ty rollercoastery a Free Fall.. No stalo to za to. a ted>jsme zase v NY. Tak piste ja se zas ozvu. Cau>>PS: Pro Blue Star Camp mates: ten hotel {opravdu se to jen>jmenuje hotel, ale na prespani to staci} je z Port Authority>doleva na 42nd Street 9th Ave-ruzovy napis HOTEL{beze jmena}->double room 45USD, single 40 USD. Ted jsme ale v hostelu na 114th>St. 6Ave -Lenox Ave 239. Hostel je full {asi 20}, tak nas soupli>nekam do privatu na madraci za 15. Ja bychtohle ale preferoval>pred "Hotelem". Mejte se fajn a napiste kde jste a co delate
martan21, 22.08.2003 1:22:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
02.08.2003
Rubrika emaily
Cau. Taky diky. S temi pohledy-jsem fakt rad kdyz me nekdo necoposle, takze piste. Pravda je ze mama posilala dopis 17.7. a tadyjsem ho mel v pondeli 22.7. {ne-li jeste drive, protoze nez se todostane ke mne od camp office chcvilku to trva}. Kazdopadne delenez tyden-9 dni to nejde {sem}. Do CR to je pomalejsi. Krkonose siuzijte. Ja to mam za par {si 20 dni}- klidne bych tady zustal idyl, ale skola vola a hlavne autoskola vola. Taky bych se chtelzeptat jestli nemas 27.8. cas, protoze mamince se pro me mocnechce na Ruzyn {jestli ne tak nevadi}.Grilujte-taky se tomu rikaBar-b-que a je to fakt fajn jist takhle v prirode. No diky zamejl. Posledni dobou se dostavam k pocitaci casteji, takze pisujak se da. Mejte se a ahoj. MArtinPS: Rozhodne to ale nebyla 875 zprava od tebe :}} i kdyz diky zavsechny}ps:po mesici jsem se dozvedelk od bratra vyzo Nazdar Amiku nebuduto protahovat a abys se tam z toho neposraltak ti uz konecne napisu to vysvedceni(tak tak si prolezl)takze:chovani-1, cestina-2, anglina-1, nemcina-1, ZSV-2, Dejak-1,Matika-2, fyzika-2, chemie-2, biologie-2, TV-1 a vsechny seminaremas za 2, doufam ze uz s tim nebudes prudit, jo a jen takmimochodem mas lepsi vysvedceni jak ja, tak si toho vaz ja melsice taky 9 dvojek ale min predmetu teda aspon myslim.Tak zatimcau pisu to ve spicce takze jestli to mama
martan21, 02.08.2003 1:21:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
01.08.2003
Rubrika emaily
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Rubrika emaily
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
15.07.2003
Rubrika emaily
Ahoj. PO delsi odmlce opet trochu zpravodajstvi ze zeme svobody.>Dnes 11/7/02 odjizdi prvni skupina deti po mesici { no konecne } a>v nedeli prijede dalsi { na mesic- Oh my God}. Tzn. mame volno v>sobotu, takze chceme opustit camp {nejlepe k mori} Uvidime jstli>to vyjde. Jinak pokud nekdo znate moje vysvedceni, tak mi ho>prosim napiste, protoze ja hop jeste neznam { alespon jestli jdu v>zari do ctrvtaku nebo opakuju}. Ted je tu po mesici min jak 25 ve>stinu. Protoze jsou vsude bourky. Jestlize se nekdo v Cechach boji>bourek, tak at nejezdi do Sevedrni KAroliny, protoze tady to je>opbcas o zivot { bourky jsou ale vetsinou jen v noci a to my>-nekdy- spime}. JInak jak se mate, co delate, dovolena...? RAd si>poctu , co se deje doma, protoze jsem trochu mimo obraz. Ale>snazim se sledovat denio alespon pres idnes. Mam uz malo minut,>takze ahoj. Tati maily dosli, tak diky. Hezkou dovolenou vsem.>Sobe preji klidnejsi deti v pristi varce. Ahoj MArtin
martan21, 15.07.2003 1:17:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj. TAk jak dopadla skola. Verim ze se v zari9 spolecne vsichni>uvidime. a s oslavami to neprezente. Jinak je tu fajn. Poznavame>americkou kulturu a snazime se ji porozumet. Vzdy ve ctrvtek mam>volno, takze vyrazime do mesta cim na nadherne vodopady nedaleko.>MOre je asi pet hodin cesty autem a to se stopem opravdu stihnout>neda. Snad se tam dostaneme cestou zpatky. Trosku mam problemy s>jidlem ale to se srovna {jako Cesi jime daleko zdraveji]. Deti>jsou hrozne. Jsou tu od 7let do 16,17 a jsou rozdeleky do nekolika>kategorii. Vzdy Majji sveho counselora {vedouciho-native speaker]>a kdyz ti maji volno,. tak nastupujeme na radu my support staff.>Obcas to j3e celkem tezke utesovat je at nejsou homesick, kdyz ja>jsem:]...>Jen me stve ze tu dite dostane co si zamane. Ted mam time-off,>ktereho opravdu neni mnoho, ale jsou tu bezva lidi, tak je to>dobry. Internet mame na pridel {30min. tydne] a me zbyvaji 2min,>takze asi koncim. Mejte se fajn,napiste jak jste dopadli ve skolce>Mami Znamky mi posli emailem at vim jak jsem na tom
martan21, 30.06.2003 1:16:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
24.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj mam dalsi day off. Resp. uz druhy po trech tydnech prace. Prevazne uklizime. JA v kuchyni, coz je > celkem prace, ale da se to zvladnout a odpolko bereme deti na vylety, nebo je ucime plavat/americany > neco naucit je takrka nemozne/ MOc time off nemam, ale jsou tady bezva lidi, takze to je v pohode. Asi > mate v Czechach vedro. No to je spatny. My tu mame 95 stupnu. Ale v Celziich to fakt nevim. Jezte sem > nestacil projit cely camp. Je fakt velkej /mimo jine 5 fotbalovych hrist, bazen, 2 jezera, rockclimbing, > rekuarchery, opici drahy vsech druhu a velikosti, 2 kaple.... no a hlavne 1031 lidi/800 deti/ NO kdyz po > mich mate myt nadobi je to celkem fuska.Vcera tady kousnul Alistaira, coz je Skot kterymu neni vubec > rozumet, jedovatej spider, alespon tak to definoval doctor, takze dostal naky leky/asi za 60USD ale je o > OK.Uz me zase vyhaneji.Takze Ahoj. Bracha o psa se dobre starej. Zachy to vis ze sem na tebe > nezapomnel.Mejte se vsichni fajn a piste mi dal. Diky MArtin
martan21, 24.06.2003 1:15:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
19.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj. Jak jste privitali Janu Cechoamericanku Podzimkovou ve>skole? Doufam ze skola jeste stoji /i kdyz.../ no az ted mi je>trudno, protoze bych se s tou slecnou rad potkal.NO nic.Jani->naky zmeny hlubsiho charakteru na krase ceskych kamaradu?Psala>Olca ze ti skoro nikdo nerozumi s tim tvym am. prizvukem. Fakt>je ze Zachina si ji asi moc neuzije vi d Evco? Ackoliv nevim>jestli toto budes cist u nas doma /resp. u vas doma/ nabo uz ve>Fr. Uzij si to tam , fot, pak dame stuka..Stejne si neco>zapomnela,napis co. ve stredu sem mel prvni day off/no work/ tak>to byla parada. Koupeme se, je tu celkem teplo, ale nevim kolik>protoze maj vsechno ve FAhrnhaitech. Americani sou zvlastni lidi.>Na jedniu stranu sobecti/protoze maji vsecho dost tak na nicem>nesetri plytva se, nezajima je okolni svet/ a na druhy strane>hodni a ochotni...ale vice JAna :\ No nic s netem je to tady fakt>drsny takze cekejte delsi odmlku. Sem v pohode. A hlavne JDETE>VOLIT. Ne vazne to tam hodte at splnite obcanskou povinssot.>Mejte se hezky. Jozane ty si hrajes na velkyho BOSSE? tak na to>se vykasli a iz vodlet za mnou. Hezou skolu pozdravujte>profewsory a ahoj
martan21, 19.06.2003 1:12:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
10.06.2003
Rubrika emaily
Ahoj, vcera sme se poprvi dostali do> mesta/small town/15000lidu > le velkz to je jako HRadec. Jo a maj tam> „multikino„ .TAk sme > sli na SPIDERMANA. Nechodte na to. No celkem> to slo ale znova > bzch nesel. Jo JAni y toho telefonatu si nic> nic nedelej uvidime > se ay se vratim.zatim tady telefon nikdo nema.> JAY/To pridavnz > meno u nasi skolz se pise se z na zacatku.Je> to tu obcas fakyt > jinz ale to je na jindz. Zatim no problems.> Dik za vsechnz > podlednice. S mailem je to tadz drsnz takye se> omlouvam ya prip. > nbeodpovezeni. Jo a maj tadz na klavesnici> misto Z Y, takye to > podle toho vzpada. Spani v pohode akorat> vstavame ve trictvrte na > sedm.coy je celkem vrayda. Jo Cermi BLUR tady> moc lidi > nezna/muyes mi je poslat postou. Nebo mi aspon> napis lyrics a ja > si budu broukat:\ JO RAmmstaini v letadle to> dost dobre nechapu. > Jerlikoz sme nesedeli ve dvou nejlepsich> tridach a letadlo ma 3, > tak nevim co tam delali a yadnz bogygardz> nemeli ale celkem se > opili.That was fun. See ya later. No asi za> tri mes. Nevlastne > prilitavam 27.oktober tak se mejte a piste.> MArtin z USA > PS:Carolina : Detroit 1:1 CAu
martan21, 10.06.2003 1:09:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
09.06.2003
Mail ze Severni Karoliny, USA
Rubrika emaily
zase cau z KAroliny. Vcera nas chytil policajt, ze sme sli>podalnici pesky/asi tad7y na to nejsou moc zvzkli/ ale byl celkem>v klidu tak sem si ho vyfotil>:\ Dneska prijeli novy pracovnici takze se s nima podelime.>Vetsinu casu travime v kuchyni protoze decka jeste neprijeli / az>zaq tejden, takze zatim varime. Pak je budem brat na vejlety a>tak . Jo ve Spidermanoj je dost scen z mist, kde sme byli porpr>spali \Columbia University/ v NY. Je dost hezky poznavat ty placy>i ve filmu. Za sedm dolacu to neni spatny kino. Fakt je ze do>Hendersonville se moc casto asi nedostanem jediny mestecko v>okoli/ ale uvidime. Je to tu furt samy skoleni. Abychom prej>neobtezovali deti ktery prijedou do tabora. Mimochodem mesicni>pobyt 1 guye u nas stoji 3800 dolarus. Takze tady asi nebude>typicky vzorek am. spol. No jinak hrajem basket/vyhral sem 2dol.>a colu/ a je to celkem fajn. See ya . MArtin>jo mami sorry ale nem,el sem vas v adr5esari, proto asi vam>neprisel zadnej mail, ale sem v pohode jo a jahody mi zavarte>Zachi/sbalil sem si vsechno/ Juppine rammstaini letadlo>neprepadli. Evikovy Good Luck pro autoskolu.
Saturday, March 18, 2006
18.03.2006
Shakespeare: Twelfth Night
Byl by hrich nezajit v kraji Shakespearove na nejakou jeho klasiku. Vramci prave probihajiciho Shakespearova festivalu se nam tedy naskytlaneopakovatelna prilezitost nezhresit a pokochat se. Vybrali jsmeDvanactou noc, kterou jsem pred tim neznal. Ze jsem nebyl o nicmoudrejsi ani po predstaveni vysvetlim nasledne. Dvanacta noc jekomedie, takze o zabavu melo byt postarano. A bylo.Dilo od klasika nam v ramci festivalu totiz prijelo zahrat Narodnidivadlo Rumunska. Cili-ano, predstaveni bylo v rumunstine. S Jozanemjsme par tydnu v Rumunsku stravili, takze nejdulezitejsi fraze znam:due bere=dve pivabere gratis=pivo zadarmo (mimochodem vyborna rumunska hudebni skupina)dragostea=laskadin tei=pod lipouCo ale staci k uspesnemu pobytu v zemi hor a nejpomalejsich (spolecnes Ukrajinou) osobnich vlaku na svete, nemusi stacit na divadelnipredstaveni autora z 16.stoleti. Kupodivu nestacilo. Popravde prednami bezely titulky, jenze ty kopirovaly autoruv originalni text,ktery se trosku lisi od moderniho jazyka anglickeho:SIR TOBY BELCH: Fie, that you'll say so! he plays o' theviol-de-gamboys. She's a beagle, true-bred, and one that adores me:what o' that? Let's to bed, knight. Thou hadst need send formore moneySamozrejme hra byla modernou, panove vylezali z lednice, delali si nascene vajicka, vsude byli sadrovi trpaslici. Suma sumarum, jsem z tohodoposud jelen. K textu hry musim rict, ze "dragostea" byla recenatrikrat a "bere" ani jednou, vic jsem nepochytil.S kamarady samozrejme casto resime, co nas tu nejvice toci:fronty na vsechno: na autobus, do knihovny..oddelene kohoutky: bud se spalite nebo tece uplne ledova, smichat sito mate v dlanichvlaky: polovina z nich se otevira jen z venku, takze jste-li uvnitr achcete vystoupit, musite si stahnout okenko a otevrit si z venku (takvazne jest)
D(["mb","ale jinak se nam tu libi. Pocasi v Cechach je naprosto nepochopitelne,zvlaste tu, kde je slunko a teploucko.Mejte se krasne—Martin Pospisilalternative email: pospisil21@centrum.czminuly email, ktery vsem nedorazil:Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojineprobehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetovehovyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, zebobyste trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista. Jo curling to jejina, to je tema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubecnic spolecneho, protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curlingvelmi oblibeny, ale behem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismuszapomene. Medaile je medaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil, ovsemkdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandske televizi,k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterin predbiha,a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, je pozitektakovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedy zefanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensimblizke okoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nicnerika kriket (nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasustoleti Anglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety tonebyly, byla to krabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snadvetsi cenu nez kralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsempravidla tohoto podivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jedenzapas trva pet dni v kuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat anebo jeste hur se na tento jiste velmi napinavy zapas divat (znovupodotykam pet dni v kuse) vcetne takovych, kteri prijdou i na stadion,je pro stredoevropana zvlastni. Neni pak ale pro Anglicana zvlastnihokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicane v Bath, kteri si ve meste,kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadu a v breznu) a mezi timporad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. A pak kdo jezvlastnejsi.",0]
);
//—>
ale jinak se nam tu libi. Pocasi v Cechach je naprosto nepochopitelne,zvlaste tu, kde je slunko a teploucko.Mejte se krasne
martan21, 18.03.2006 0:56:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek
12.03.2006
Email
Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojine
probehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetoveho
vyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,
olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, ze bobiste
trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista.
Jo curling to je jina, to jetema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubec nic spolecneho,protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curling velmi oblibeny. Alebehem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismus zapomene. Medaile jemedaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil,ovsem kdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandsketelevizi, k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterinpredbiha, a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, jepozitek takovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedyze fanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensim blizkeokoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nic nerika kriket(nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasu stoletiAnglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety to nebyly, byla tokrabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snad vetsi cenu nezkralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsem pravidla tohotopodivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jeden zapas trva pet dni vkuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat a nebo jeste hur se na tentojiste velmi napinavy zapas divat (znovu podotykam pet dni v kuse) vcetnetakovych, kteri prijdou i na stadion, je pro stredoevropana zvlastni.
Nenipak ale pro Anglicana zvlastni hokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicanev Bath, kteri si ve meste, kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadua v breznu) a mezi tim porad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. Apak kdo je zvlastnejsi. Moc zdravim do Cech, kde je pry snih (uz si mocnevybavuju, jak vypada)Ahoj—
martan21, 12.03.2006 4:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
21.02.2006
Jake to je na University of Bath
Mým motivem pro výběr Velké Británie byla mimo jiné angličtina. Ačkoliv jsem strávil pracovně léto ve Spojených státech, stále je co zlepšovat, jak říká můj britský kamarád. Zároveň jsem chtěl na dobrou školu, protože přes nepopíratelnou kvalitu britského školství existují mezi univerzitami velké rozdíly. Zvítězila tedy moderní University of Bath, nacházející se nedaleko Bristolu na jihozápadě Anglie. Když jsem se po různých peripetiích dostal na konci září poprvé do Bath, bylo ještě celkem hezké počasí a občas i vykouklo slunko. Začalo všechno vyřizování povinností, které však nepřineslo větší komplikace. Výborně fungující studijní odděleni mi pomohlo se všemi problémy, ubytování jsem dostal okamžitě a jen na dobré slovo, protože formality byly opožděné.
University of Bath má 9 tisíc studentů, na britské poměry průměrné číslo. Studenti jsou snad ze všech koutů světa, mísí se zde sto národností, přičemž převažují Číňané. Studenti bakalářského studia, které je ve Velké Británii čtyřleté, platí školné (to stoupne na 3000 liber za rok počínaje školním rokem 2006/2007), poplatky za navazující magisterské studium se liší a dosahují na některých školách až 13 tisíc liber za rok. Studenti v rámci programu Sokrates jsou od školného osvobozeni. Ostatní výdaje však hradí v plné výši a protože stipendium nepokryje ani náklady na ubytovaní, které jsou okolo sedmdesáti liber za týden, člověk se musí uskromnit a vydělat si třeba sběrem jablek.
Univerzita tvoří kampus na jednom ze sedmi kopců v Bath, které jsou zde dost vysoké, takže cesta do školy na kole je nemožná a pešky se podobá výstupu na Sněžku. Vše se tedy nachází pohromadě, proto mnozí prváci, kteří mají to štěstí a bydlí na kampusu, nemusejí tento během školního roku vůbec opustit. Nabídka předmětů je široká, škola vyžaduje, aby si student zvolil minimálně polovinu kurzů z fakulty, na kterou je zapsaný, já jsem tyto doplnil o předměty z Department of Economics, který v posledním hodnoceni The Times nejlepších univerzit ve Velké Britanii předstihl ve výuce ekonomie na přiklad Oxford. Učitelé jsou typičtí svým profesionálním přístupem (zapomeňte na akademické čtvrthodinky), studenti se přednášek účastní v daleko větší míře než v Česku. Tedy školné motivuje na obou stranách. Co se týče náročnosti studia, musím přiznat, že vede University of Bath. V Praze studuji VŠE a teoretickou ekonomii na IES FSV UK, v Anglii si studium dvou vysokých škol nedovedu dost dobře představit. V každém případě jsem byl ale především díky IES schopen absolvovat i náročnější odborné kurzy. Anglicky studijní systém se vyznačuje vysokou mírou samostudia, relativně nízkým počtem přednášek a spoustou esejů. Ty tvoří nedílnou součást mnoha předmětů a napsání jedné takové vyžaduje mnoho hodin čtení, psaní, počítání (slov). Ke studiu je nezbytná knihovna, třešnička na dortu studia zde v Bath. Její elegantní budova je tváří univerzity a statisíce knih jsou doplněny o online přístup k nejkvalitnějším žurnálům všech možných sfér lidského bádání. K tomu všemu má otevřeno dvacet čtyři hodin denně, co bych za to v Praze dal. Sportovní vyžití je na University of Bath nezměrné, když si student může vybrat z několika desítek sportovních klubu včetně skoku padákem i lyžování.
Koleje pro zahraniční studenty jsou mimo kampus, v centru města. Ubytovaný bydlí ve vlastním pokoji s vybavením, internetem, několik studentů pak sdílí jednu kuchyňku a sociální zařízení. Každý vchod nebo patro má vlastního vedoucího, který řeší běžné provozní i lidské problémy a nadto také zařizuje výlety, party nebo sportovní akce. Stejně tak činí i již zmíněné studijní oddělení, takže se tu dá vzhledem k poloze Bath krásně cestovat. Privátní ubytovaní není o mnoho levnější než kolej, protože tento region je jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí Anglie.
S počasím je potíž. Na podzim pršelo snad dva měsíce v kuse. Běžný Angličan to snad ani nezaznamenal, protože to je takové poprchávání, mrholení, kdy nevíte, zda si vyndat deštník nebo ne. V každém případě nevidět několik týdnů slunce je velmi depresivní, zvláště pak pro studenty z jihoevropských zemí. Nicméně od konce listopadu bylo zde v Anglii naopak zcela modro a vrcholem absurdnosti zdejšího počasí bylo, když jsem v lednu hrál v devět večer fotbal v trenkách a tričku v plus dvanácti a v Česku zatím teploměr atakoval minus dvacet.
Bath je krásné, starobylé město, zapsané jako světové kulturní dědictví Unesco. Zdejší lázně založili Římané již před dvěma tisíci lety a jsou veřejně přístupné. Procházka po městě dodává energii, centrum města je útulné, všude jsou anglické hospůdky. Z osmdesáti tisíc obyvatel je více než patnáct tisíc studentů, takže město má přes svoji dlouhou historii mladého ducha.
Kvalita anglického školství je určitě ovlivněna počasím, protože tu celý podzim prší a studentům nezbývá nic jiného než se učit. Anglická mentalita se mi líbí, lidé jsou příjemní, ochotní, i když trošku distancovaní, a snad mi možná přestanou vadit i všudypřítomné fronty na autobus. Nezbývá mi tedy nic jiného než studium v Bath či jen návštěvu tohoto nádherného města doporučit
http://extras.timesonline.co.uk/gooduniversityguide2005/20economics.pdf
martan21, 21.02.2006 3:16:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
07.11.2005
Kritika docenta Pulpana
Nasledujici prispevek je odpoved pana docenta Pulpana na moji osnovu bakalarske prace. Osnova je puvodni.
Vážený pane kolego, takhle to nejde…. To nejsou skripta, ani učebnice, ani studie stařičkého profesora, jenž poučuje svět o US economy…. Já Vám zcela rezolutně škrtám body 1 + 2, to si přečtěte a nepište o tom…. Jako úvod budete mít pár vět o zdánlivém vyčerpání US-modelu ve druhé polovině 60. let a v letech 70. a jako první kapitolu vše od nástupu reaganomics do nástupu Clintona. Pojmu “clintonomics” pak budete kriticky věnovat hlubokou pozornost asi tak, jak to tam máte, jen to nějak jinak uzpůsobte v té makrostruktuře – podívejte se na to, že Vaše práce má v celkovém názvu Clintona, pak máte nějaké římské číslice ve struktuře a ten slibovaný Clinton je až III.iii, to nejde takhle.
Já Vás nekritizuji, já Vás chráním před zbytečnou prací!!!! On totiž ten “zbytek” je nádherný obsah, např. předposlední kapitola by skutečně měla být o úspěších a selháních Clintonomics, to další dle Vaší struktury poslední kapitola a pak ještě bude hutný závěr, kde bude Vaše intelektuální exhibice pro oponenta zaměřená komparativně (třeba vůči EU či Japonsku) a shrnete jasné své vlastní hodnotící soudy
Economic Policy of Bill Clinton
Contents:
I. Introduction
i. The role of the U.S. economy
ii. The U.S. in 1990s
iii. Economic policy
a) History
b) Basic approaches (Neoclassic, Keynesian)
II. The U.S. Economy
i. Short history
ii. Monetary union
iii. Fiscal federalism
iv. Other important signs of the economy
III. Economic Policy in the 1990s
i. Reagonomics
a) Tax cuts
b) Deficits
c) Laffer Curve
d) Deregulation
e) Saving and Loan's problems in 1989
ii. George Bush I
a) New regulations after S&L crisis
b) Recession in 1991
iii. Bill Clinton
a) Strategy
b) Recovery in 1992
c) Decrease of unemployment
d) Deficit reduction
e) Tax increase and a cut of expenditures
f) Strong growth
g) Deregulation
h) Successes
I. Strong productivity growth
II. Political stability
III. High level of employment
IV. The largest budget surplus ever
V. NAFTA
i) Failures
I. Record trade deficit for the USA
II. Too much deregulation?
iv. Greenspan`s growth? (the role of FED during 1990s)
a) Abandoning the principle of natural rate of unemployment
v. Bubble
a) Problems of Enron, Amazon, WorldCom, Internet bubble
vi. Globalisation
vii. Downturn in 2001
IV. Conclusion
i. Evaluation of Bill Clinton's economic policy
ii. Lessons
Literature
The Roaring Nineties, Joseph Stiglitz, 2003
Maestro: Greenspan`s Fed and the American Boom, Bob Woodward, 2000
American Economic Policy in the 1990s, J.A.Frankel, P.R.Orszagh, 2002
The United States as a Monetary Union, HM Treasury, 2003
The Fabulous Decade, A. Blinder, J.Yellen, 2001
Budgeting during the Clinton Presidency, P.G. Joyce and R.T. Meyers, 2001
Madame secretary, M.Albright, 2003
My Life, Bill Clinton, 2004
Obráceně – autor, název práce, místo vydání a nakladatel, rok
Doplnit klíčové internetové zdroje US-administrativy + NBER a další think-tanky a univerzity, ať to nějak vypadá…
Těším se na Váš text, očekávám, že to bude moc pěkná práce. Ve Vašem případě jsem přesvědčen, že budu moci opravdu naplnit to, co říkám studentům – že úlohou učitele u dobrých projektů je jen škrtat jejich příliš široké záměry, nikoli radit, co tam má být
S pozdravem K. Půlpán
martan21, 07.11.2005 1:37:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
foto
martan21, 07.11.2005 1:36:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Email
Posilam opetny pozdrav z ubreceneho Bath.
Pocasi mi prijde jako z nejakeho recesistickeho filmu, ale depresi netrpim. Nastesti jsem zdrav jako rybka ve vode, snad to je proto, ze hraji vodni polo ve vode. Po pocatecnich cilech treninky hlavne prezit a neutopit se, jsem dokonce jiz vstrelil branku a neutopil se. Bohuzel moje predstava, ze kdyz nebudu moci, tak si stoupnu na dno a budu vesele dychat, byla mylna, protoze hladina vody je o dva centimentry vyssi nez ja na spickach. Takze nemohu podvadet.
Moje bakalarska prace jiz dostava realne obrysy, kdyz jsem zmenil koordinatora. Pan inzenyr Dlouhy, kandidat ved, je zaneprazdnen a jeho reakcni doba na moje emaily je prilis Dlouha. Asi je navyknuty z dob sveho ministrovani na pomalou byrokratickou postu. Nic mu nevycitam, je velmi zaneprazdnen. Vzdyt jeho prednasky z Hospodarske politiky vetsinou zacinal slovy:"Dnes skoncime o neco drive, letim do New Yorku (Parize, Moskvy, Japonska..)"
Konzultantem se tedy stal muj nejoblibenejsi vyucujici na Institutu ekonomickych studii, p.docent Pulpan.
Za coz mu dekuji.
Aby to nevypadalo nejak prilis aktivne, prace je rozpracovana prevazne proto, ze na ni pozdeji nebude cas.
Eseju a prilis studijnich povinosti je ted prede mnou, kdyz temer vse ma byt odevzdano v prosinci.
Mam se dobre, vari dobre. Nejoblibenejsim=nejlevnejsim jidlem v menze (vubec to neni menza, s lidovymi cenami v Jednote se to neda srovnat) je brambora se syrem-1,40 libra. Kdyz je chut a penize, tak i polevka-0.75p.
Zjistil jsem, ze jako student mam vstup zadarmo do mistnich starych rimskych lazni, kde se tedy koupat nesmi, ale je to pamatka UNESCO. Mozna tam zajdu, ale spis pockam, az prijede Janinka.
Mimochodem do Londyna se moc tesim a dekuji za proziravost a neodvezeni spacaku, na coz jsem nejak pozapomnel.
Zdravim a tesim se na brzkou shledanou.
fotografie z pobytu jsou na
http://crickets.wz.cz/index1.html ve fotogalerii
nebo na
http://gallery.obscurus.net/index.php?cat=10002
prubezne aktualizovano
martan21, 07.11.2005 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Rozdil mezi ceskym a anglickym skolstvim
Dest je vecnym tematem pro ne-Anglicana. Pro jizni narody spise pohromou.
Dnes me napadla spojitost neustaleho prseni a kvality skol na britskych ostrovech.
To, ze univerzity jsou zde v Anglii kvalitnejsi nez u nas v Cesku je znama vec. Odbornici hledaji duvody proc tomu tak je. Mezi nejbeznejsi se radi podfinancovani skolstvi jako celku. Jenze na univerzity davame vic desetin procenta HDP(0.8) nez VB.
Problem je jinde.
Malo u nas prsi.
Tady prsi porad, a co maji takovi studenti delat? Holt zustanou na koleji a uci se. U nas ne, kdyz je hezky, vzdy se najde nejaky duvod pro posunuti studijniho planu.
To take vysvetluje rozdil mezi kvalitou skol na jihu a na severu Evropu, kde pocasi pres rok take nebyva zrovna na koupani.
Reseni pro budouciho ministra skolstvi neni jednoduche. Vytvorit mraky to umeli jen Soveti a Myspulin ze Ctyrlistku. Da se ale uplatit Zakopcanik. Kdyz predpovi, ze zitra a potom porad bude jenom prset, studenti si nebudou planovat zadne vylety ani zalety a budou se venovat studiu. Jak jednoduche.
Ackoliv i ve Skandinavii, kdyz nepreje pocasi, si lide hledaji ruzne zaminky, aby se nemuseli ucit. Jak jinak si tam vysvetlit rapidne zvysenou porodnost kazde nasledujici leto.
martan21, 07.11.2005 0:50:51, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
06.11.2005
Blog
Dnes byla nedele, prselo jako obvykle. Jenze dnes to nebyl ledajaky dest. Temer dve hodiny trval lijak, ktery by snad i nejzarytejsi Anglicani oznacili za dest. Spanele maji velke deprese. Kamaradka se pred par dny tam odtud vratila-19 stupnu a koupani v mori. Tady to je na zimni bundu. Alespon muzu studovat.
martan21, 06.11.2005 22:36:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
prvni
sd
martan21, 06.11.2005 22:28:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
18.09.2005
prace na farme v Anglii
S Janinkou a s Huhem jsme trhali jablicka v Tenterdenu-na jih od Londyna. Tolik ovoce jsem v zivote nesnedl.
Celý příspěvek
martan21, 18.09.2005 1:39:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek
01.08.2005
Ukrajina
Doufam, ze sem nekdy da nejake zazitky z Ukrajiny, protoze to bylo paradni cestovani. Hory, vesnice, mesta, vlaky, more, pivo. Nadhera
Celý příspěvek
martan21, 01.08.2005 1:24:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Ukrajina
Doufam, ze sem nekdy da nejake zazitky z Ukrajiny, protoze to bylo paradni cestovani. Hory, vesnice, mesta, vlaky, more, pivo. Nadhera
Celý příspěvek
martan21, 01.08.2005 1:24:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.07.2004
Stopovani po zapadni Evrope
S Evcou Zackovou jsme se vydali do Spanelska stopem. Tak daleko to nevyslo, nicmene jsme projeli Nemecko, prohledli Lucembursko, ve Francii navstivili Mety, Pariz (krasnych nekolik dni), Burgundsko (na navsteve u parizske architektky), Dijon, Strasbourg a mnoha dalsi mista.
Celý příspěvek
martan21, 30.07.2004 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
29.08.2003
Email z Cluj-Napocy, Romania
Buna ziua. Pisu vam z nasi rumunske baze. Na cestach zavrsujeme druhytyden a dostali jsme se na net [by the way-je asi 5 rano, ale k tomuse snad dostanu, jo a stoji to 7 Kc/hodka-to jen tak pro Ceskytelekom]. Takze, vyrazili jsme {ja a Jozan] v pondeli-17.8. stopemdo Mohelnice, tam do Olomouce a spali jsme uz v Bratislave. Prijelijsme tam asi pul hodky pred pulnoci a hledali nejaky prijatelnyubytko [0Kc]-uz jsme lezli na strechu garazi ale nakonec zvitezilatribuna tenisoveho hriste [sucho a klidek]. Rano me vzbudilakolemjedouci tramvaj, mrknu okolo sebe a tam spravec valcuje antuku.Nez ale stacil nekoho zavolat, tak jsme zdrhli. Jinak Bratislava semi moc nepacila a hrad me vylozene zklamal. sedli jsme na vlak a jelido Sturova , tam prelezli hranice do Ostergomu {Hungary]-krasny chrama prvni ohnostroj [bylo jich pak jeste nekolik] i prvni problemy skomunikaci :].Gulasovskou lokotkou jsme dohrkali do Budapesti aprespali pro zmenu u fotbaloveho hriste[vzbudil nas nejakej aktivnifotbalista]. Pest je modernejsi, Buda je historicka, ale obe jsounarvany turistama. Na Budinskym kopci je na co koukat a vyhled stojiza to.Pak jsme to vzali pres Szeged, kde slavili svatek sv. Stepana[jeden z nejvetsich svatku v Mad]. Krasne mesto, udrzovane a ciste,coz me prekvapilo, jelikoz je to uz celkem blizko Rumunska. Tam pronas prichzstali pro zmenu ohnostroje dva. A spali jsme na brehu Tisy.Rano me vzbudil funici dobrman a sli jsme hledat nadr. Szeged je tak
D(["mb","krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je",1]
);
//—>
krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je
D(["mb","napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...",0]
);
D(["ce"]);
D(["ms","2c1"]
);
//—>
napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...
martan21, 29.08.2003 0:57:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
22.08.2003
tak jsme vratili auto :[ Amerika=svoboda kdyz ho mate. Projeli>jsme to celkem slusne asi jsem psal. Byli jsme v tom Washingtonu.>Krasne mesto plkne pametniku, soch , muzei... Vse zdarma tak aby>turista dostal relativne ucelenou predstavu o Am. historii. TAky>jsme se mrkli na budovu FBI {dovnitr nas nepustili-prekvapive} a>White House, Washington Memorial... A taky se takhle fotim pred P>{entagonem a prijede ochranka a osviti mi film-no to bylo neco.\>Pak jsme jeli do Norfolku nejvetsi am. voj. zakladna a taky jsme>se vykoupali na Virginia Beach-quality. Pak jsme jeli pres 17mil>tunel-most pres more, coz se mi taky libilo. Pak Philadelfia a>vcera jsme vlezli do jednoho z nejvetsich zab. parku na svete->takovy ty rollercoastery a Free Fall.. No stalo to za to. a ted>jsme zase v NY. Tak piste ja se zas ozvu. Cau>>PS: Pro Blue Star Camp mates: ten hotel {opravdu se to jen>jmenuje hotel, ale na prespani to staci} je z Port Authority>doleva na 42nd Street 9th Ave-ruzovy napis HOTEL{beze jmena}->double room 45USD, single 40 USD. Ted jsme ale v hostelu na 114th>St. 6Ave -Lenox Ave 239. Hostel je full {asi 20}, tak nas soupli>nekam do privatu na madraci za 15. Ja bychtohle ale preferoval>pred "Hotelem". Mejte se fajn a napiste kde jste a co delate
martan21, 22.08.2003 1:22:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
02.08.2003
Cau. Taky diky. S temi pohledy-jsem fakt rad kdyz me nekdo necoposle, takze piste. Pravda je ze mama posilala dopis 17.7. a tadyjsem ho mel v pondeli 22.7. {ne-li jeste drive, protoze nez se todostane ke mne od camp office chcvilku to trva}. Kazdopadne delenez tyden-9 dni to nejde {sem}. Do CR to je pomalejsi. Krkonose siuzijte. Ja to mam za par {si 20 dni}- klidne bych tady zustal idyl, ale skola vola a hlavne autoskola vola. Taky bych se chtelzeptat jestli nemas 27.8. cas, protoze mamince se pro me mocnechce na Ruzyn {jestli ne tak nevadi}.Grilujte-taky se tomu rikaBar-b-que a je to fakt fajn jist takhle v prirode. No diky zamejl. Posledni dobou se dostavam k pocitaci casteji, takze pisujak se da. Mejte se a ahoj. MArtinPS: Rozhodne to ale nebyla 875 zprava od tebe :}} i kdyz diky zavsechny}ps:po mesici jsem se dozvedelk od bratra vyzo Nazdar Amiku nebuduto protahovat a abys se tam z toho neposraltak ti uz konecne napisu to vysvedceni(tak tak si prolezl)takze:chovani-1, cestina-2, anglina-1, nemcina-1, ZSV-2, Dejak-1,Matika-2, fyzika-2, chemie-2, biologie-2, TV-1 a vsechny seminaremas za 2, doufam ze uz s tim nebudes prudit, jo a jen takmimochodem mas lepsi vysvedceni jak ja, tak si toho vaz ja melsice taky 9 dvojek ale min predmetu teda aspon myslim.Tak zatimcau pisu to ve spicce takze jestli to mama
martan21, 02.08.2003 1:21:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
01.08.2003
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
15.07.2003
Ahoj. PO delsi odmlce opet trochu zpravodajstvi ze zeme svobody.>Dnes 11/7/02 odjizdi prvni skupina deti po mesici { no konecne } a>v nedeli prijede dalsi { na mesic- Oh my God}. Tzn. mame volno v>sobotu, takze chceme opustit camp {nejlepe k mori} Uvidime jstli>to vyjde. Jinak pokud nekdo znate moje vysvedceni, tak mi ho>prosim napiste, protoze ja hop jeste neznam { alespon jestli jdu v>zari do ctrvtaku nebo opakuju}. Ted je tu po mesici min jak 25 ve>stinu. Protoze jsou vsude bourky. Jestlize se nekdo v Cechach boji>bourek, tak at nejezdi do Sevedrni KAroliny, protoze tady to je>opbcas o zivot { bourky jsou ale vetsinou jen v noci a to my>-nekdy- spime}. JInak jak se mate, co delate, dovolena...? RAd si>poctu , co se deje doma, protoze jsem trochu mimo obraz. Ale>snazim se sledovat denio alespon pres idnes. Mam uz malo minut,>takze ahoj. Tati maily dosli, tak diky. Hezkou dovolenou vsem.>Sobe preji klidnejsi deti v pristi varce. Ahoj MArtin
martan21, 15.07.2003 1:17:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.06.2003
Ahoj. TAk jak dopadla skola. Verim ze se v zari9 spolecne vsichni>uvidime. a s oslavami to neprezente. Jinak je tu fajn. Poznavame>americkou kulturu a snazime se ji porozumet. Vzdy ve ctrvtek mam>volno, takze vyrazime do mesta cim na nadherne vodopady nedaleko.>MOre je asi pet hodin cesty autem a to se stopem opravdu stihnout>neda. Snad se tam dostaneme cestou zpatky. Trosku mam problemy s>jidlem ale to se srovna {jako Cesi jime daleko zdraveji]. Deti>jsou hrozne. Jsou tu od 7let do 16,17 a jsou rozdeleky do nekolika>kategorii. Vzdy Majji sveho counselora {vedouciho-native speaker]>a kdyz ti maji volno,. tak nastupujeme na radu my support staff.>Obcas to j3e celkem tezke utesovat je at nejsou homesick, kdyz ja>jsem:]...>Jen me stve ze tu dite dostane co si zamane. Ted mam time-off,>ktereho opravdu neni mnoho, ale jsou tu bezva lidi, tak je to>dobry. Internet mame na pridel {30min. tydne] a me zbyvaji 2min,>takze asi koncim. Mejte se fajn,napiste jak jste dopadli ve skolce>Mami Znamky mi posli emailem at vim jak jsem na tom
Shakespeare: Twelfth Night
Byl by hrich nezajit v kraji Shakespearove na nejakou jeho klasiku. Vramci prave probihajiciho Shakespearova festivalu se nam tedy naskytlaneopakovatelna prilezitost nezhresit a pokochat se. Vybrali jsmeDvanactou noc, kterou jsem pred tim neznal. Ze jsem nebyl o nicmoudrejsi ani po predstaveni vysvetlim nasledne. Dvanacta noc jekomedie, takze o zabavu melo byt postarano. A bylo.Dilo od klasika nam v ramci festivalu totiz prijelo zahrat Narodnidivadlo Rumunska. Cili-ano, predstaveni bylo v rumunstine. S Jozanemjsme par tydnu v Rumunsku stravili, takze nejdulezitejsi fraze znam:due bere=dve pivabere gratis=pivo zadarmo (mimochodem vyborna rumunska hudebni skupina)dragostea=laskadin tei=pod lipouCo ale staci k uspesnemu pobytu v zemi hor a nejpomalejsich (spolecnes Ukrajinou) osobnich vlaku na svete, nemusi stacit na divadelnipredstaveni autora z 16.stoleti. Kupodivu nestacilo. Popravde prednami bezely titulky, jenze ty kopirovaly autoruv originalni text,ktery se trosku lisi od moderniho jazyka anglickeho:SIR TOBY BELCH: Fie, that you'll say so! he plays o' theviol-de-gamboys. She's a beagle, true-bred, and one that adores me:what o' that? Let's to bed, knight. Thou hadst need send formore moneySamozrejme hra byla modernou, panove vylezali z lednice, delali si nascene vajicka, vsude byli sadrovi trpaslici. Suma sumarum, jsem z tohodoposud jelen. K textu hry musim rict, ze "dragostea" byla recenatrikrat a "bere" ani jednou, vic jsem nepochytil.S kamarady samozrejme casto resime, co nas tu nejvice toci:fronty na vsechno: na autobus, do knihovny..oddelene kohoutky: bud se spalite nebo tece uplne ledova, smichat sito mate v dlanichvlaky: polovina z nich se otevira jen z venku, takze jste-li uvnitr achcete vystoupit, musite si stahnout okenko a otevrit si z venku (takvazne jest)
D(["mb","ale jinak se nam tu libi. Pocasi v Cechach je naprosto nepochopitelne,zvlaste tu, kde je slunko a teploucko.Mejte se krasne—Martin Pospisilalternative email: pospisil21@centrum.czminuly email, ktery vsem nedorazil:Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojineprobehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetovehovyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, zebobyste trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista. Jo curling to jejina, to je tema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubecnic spolecneho, protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curlingvelmi oblibeny, ale behem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismuszapomene. Medaile je medaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil, ovsemkdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandske televizi,k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterin predbiha,a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, je pozitektakovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedy zefanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensimblizke okoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nicnerika kriket (nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasustoleti Anglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety tonebyly, byla to krabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snadvetsi cenu nez kralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsempravidla tohoto podivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jedenzapas trva pet dni v kuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat anebo jeste hur se na tento jiste velmi napinavy zapas divat (znovupodotykam pet dni v kuse) vcetne takovych, kteri prijdou i na stadion,je pro stredoevropana zvlastni. Neni pak ale pro Anglicana zvlastnihokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicane v Bath, kteri si ve meste,kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadu a v breznu) a mezi timporad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. A pak kdo jezvlastnejsi.",0]
);
//—>
ale jinak se nam tu libi. Pocasi v Cechach je naprosto nepochopitelne,zvlaste tu, kde je slunko a teploucko.Mejte se krasne
martan21, 18.03.2006 0:56:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek
12.03.2006
Ahoj.Po kratsim spanku je tu opet zprava ze zeme zaslibene. Mimojine
probehla Olympiada, ktera je obvykle vydavana za udalost celosvetoveho
vyznamu, nicmene tu po ni skoro ani pes nestekl. Jakmile byl fotbal,
olympijske kruhy sly do pozadi a nic na tom nezmenil ani fakt, ze bobiste
trenujici v Bath skoncili okolo pateho mista.
Jo curling to je jina, to jetema pro Anglicany. Popravde, Anglicane s nim nemaji vubec nic spolecneho,protoze cleny tymu jsou jen Skotove, kde je curling velmi oblibeny. Alebehem zimni Olympiady se na nejaky nacionalismus zapomene. Medaile jemedaile. A co se tyce chlapcu s hokejkami, tak tem nasim jsem fandil,ovsem kdyz sledujete semifinale se Svedy na internetu na holandsketelevizi, k tomu mate pusteny cesky rozhlas, ktery se o trinact vterinpredbiha, a navic nikoho jineho v okoli ten zapas vubec nezajima, jepozitek takovy zvlastni. Opet mi to pripomelo nosne tema sociologie, tedyze fanouskovstvi je temer vylucne vyplodem socializace jedince v danekonkretni spolecnosti a je vazano na dany region nebo prinejmensim blizkeokoli. Stejne jako Anglicanum nic nerika hokej, tak mne nic nerika kriket(nemluvim o Crickets!). Ani behem petidenniho zapasu stoletiAnglie-Pakistan, kde slo o krabicku cigaret (cigarety to nebyly, byla tokrabicka s popelem a pro tyhle dve zeme to melo snad vetsi cenu nezkralovniny korunovacni klenoty-nechapu proc), jsem pravidla tohotopodivneho sportu nepochopil. Uz vubec fakt, ze jeden zapas trva pet dni vkuse, ze nekdo je ochoten pet dni v kuse hrat a nebo jeste hur se na tentojiste velmi napinavy zapas divat (znovu podotykam pet dni v kuse) vcetnetakovych, kteri prijdou i na stadion, je pro stredoevropana zvlastni.
Nenipak ale pro Anglicana zvlastni hokej? To asi je. Nicmene jsou to Anglicanev Bath, kteri si ve meste, kde za celou zimu snezilo dvakrat (v listopadua v breznu) a mezi tim porad svitilo slunicko, postavi bobovou drahu. Apak kdo je zvlastnejsi. Moc zdravim do Cech, kde je pry snih (uz si mocnevybavuju, jak vypada)Ahoj—
martan21, 12.03.2006 4:18:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
21.02.2006
Jake to je na University of Bath
Mým motivem pro výběr Velké Británie byla mimo jiné angličtina. Ačkoliv jsem strávil pracovně léto ve Spojených státech, stále je co zlepšovat, jak říká můj britský kamarád. Zároveň jsem chtěl na dobrou školu, protože přes nepopíratelnou kvalitu britského školství existují mezi univerzitami velké rozdíly. Zvítězila tedy moderní University of Bath, nacházející se nedaleko Bristolu na jihozápadě Anglie. Když jsem se po různých peripetiích dostal na konci září poprvé do Bath, bylo ještě celkem hezké počasí a občas i vykouklo slunko. Začalo všechno vyřizování povinností, které však nepřineslo větší komplikace. Výborně fungující studijní odděleni mi pomohlo se všemi problémy, ubytování jsem dostal okamžitě a jen na dobré slovo, protože formality byly opožděné.
University of Bath má 9 tisíc studentů, na britské poměry průměrné číslo. Studenti jsou snad ze všech koutů světa, mísí se zde sto národností, přičemž převažují Číňané. Studenti bakalářského studia, které je ve Velké Británii čtyřleté, platí školné (to stoupne na 3000 liber za rok počínaje školním rokem 2006/2007), poplatky za navazující magisterské studium se liší a dosahují na některých školách až 13 tisíc liber za rok. Studenti v rámci programu Sokrates jsou od školného osvobozeni. Ostatní výdaje však hradí v plné výši a protože stipendium nepokryje ani náklady na ubytovaní, které jsou okolo sedmdesáti liber za týden, člověk se musí uskromnit a vydělat si třeba sběrem jablek.
Univerzita tvoří kampus na jednom ze sedmi kopců v Bath, které jsou zde dost vysoké, takže cesta do školy na kole je nemožná a pešky se podobá výstupu na Sněžku. Vše se tedy nachází pohromadě, proto mnozí prváci, kteří mají to štěstí a bydlí na kampusu, nemusejí tento během školního roku vůbec opustit. Nabídka předmětů je široká, škola vyžaduje, aby si student zvolil minimálně polovinu kurzů z fakulty, na kterou je zapsaný, já jsem tyto doplnil o předměty z Department of Economics, který v posledním hodnoceni The Times nejlepších univerzit ve Velké Britanii předstihl ve výuce ekonomie na přiklad Oxford. Učitelé jsou typičtí svým profesionálním přístupem (zapomeňte na akademické čtvrthodinky), studenti se přednášek účastní v daleko větší míře než v Česku. Tedy školné motivuje na obou stranách. Co se týče náročnosti studia, musím přiznat, že vede University of Bath. V Praze studuji VŠE a teoretickou ekonomii na IES FSV UK, v Anglii si studium dvou vysokých škol nedovedu dost dobře představit. V každém případě jsem byl ale především díky IES schopen absolvovat i náročnější odborné kurzy. Anglicky studijní systém se vyznačuje vysokou mírou samostudia, relativně nízkým počtem přednášek a spoustou esejů. Ty tvoří nedílnou součást mnoha předmětů a napsání jedné takové vyžaduje mnoho hodin čtení, psaní, počítání (slov). Ke studiu je nezbytná knihovna, třešnička na dortu studia zde v Bath. Její elegantní budova je tváří univerzity a statisíce knih jsou doplněny o online přístup k nejkvalitnějším žurnálům všech možných sfér lidského bádání. K tomu všemu má otevřeno dvacet čtyři hodin denně, co bych za to v Praze dal. Sportovní vyžití je na University of Bath nezměrné, když si student může vybrat z několika desítek sportovních klubu včetně skoku padákem i lyžování.
Koleje pro zahraniční studenty jsou mimo kampus, v centru města. Ubytovaný bydlí ve vlastním pokoji s vybavením, internetem, několik studentů pak sdílí jednu kuchyňku a sociální zařízení. Každý vchod nebo patro má vlastního vedoucího, který řeší běžné provozní i lidské problémy a nadto také zařizuje výlety, party nebo sportovní akce. Stejně tak činí i již zmíněné studijní oddělení, takže se tu dá vzhledem k poloze Bath krásně cestovat. Privátní ubytovaní není o mnoho levnější než kolej, protože tento region je jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí Anglie.
S počasím je potíž. Na podzim pršelo snad dva měsíce v kuse. Běžný Angličan to snad ani nezaznamenal, protože to je takové poprchávání, mrholení, kdy nevíte, zda si vyndat deštník nebo ne. V každém případě nevidět několik týdnů slunce je velmi depresivní, zvláště pak pro studenty z jihoevropských zemí. Nicméně od konce listopadu bylo zde v Anglii naopak zcela modro a vrcholem absurdnosti zdejšího počasí bylo, když jsem v lednu hrál v devět večer fotbal v trenkách a tričku v plus dvanácti a v Česku zatím teploměr atakoval minus dvacet.
Bath je krásné, starobylé město, zapsané jako světové kulturní dědictví Unesco. Zdejší lázně založili Římané již před dvěma tisíci lety a jsou veřejně přístupné. Procházka po městě dodává energii, centrum města je útulné, všude jsou anglické hospůdky. Z osmdesáti tisíc obyvatel je více než patnáct tisíc studentů, takže město má přes svoji dlouhou historii mladého ducha.
Kvalita anglického školství je určitě ovlivněna počasím, protože tu celý podzim prší a studentům nezbývá nic jiného než se učit. Anglická mentalita se mi líbí, lidé jsou příjemní, ochotní, i když trošku distancovaní, a snad mi možná přestanou vadit i všudypřítomné fronty na autobus. Nezbývá mi tedy nic jiného než studium v Bath či jen návštěvu tohoto nádherného města doporučit
http://extras.timesonline.co.uk/gooduniversityguide2005/20economics.pdf
martan21, 21.02.2006 3:16:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
07.11.2005
Kritika docenta Pulpana
Nasledujici prispevek je odpoved pana docenta Pulpana na moji osnovu bakalarske prace. Osnova je puvodni.
Vážený pane kolego, takhle to nejde…. To nejsou skripta, ani učebnice, ani studie stařičkého profesora, jenž poučuje svět o US economy…. Já Vám zcela rezolutně škrtám body 1 + 2, to si přečtěte a nepište o tom…. Jako úvod budete mít pár vět o zdánlivém vyčerpání US-modelu ve druhé polovině 60. let a v letech 70. a jako první kapitolu vše od nástupu reaganomics do nástupu Clintona. Pojmu “clintonomics” pak budete kriticky věnovat hlubokou pozornost asi tak, jak to tam máte, jen to nějak jinak uzpůsobte v té makrostruktuře – podívejte se na to, že Vaše práce má v celkovém názvu Clintona, pak máte nějaké římské číslice ve struktuře a ten slibovaný Clinton je až III.iii, to nejde takhle.
Já Vás nekritizuji, já Vás chráním před zbytečnou prací!!!! On totiž ten “zbytek” je nádherný obsah, např. předposlední kapitola by skutečně měla být o úspěších a selháních Clintonomics, to další dle Vaší struktury poslední kapitola a pak ještě bude hutný závěr, kde bude Vaše intelektuální exhibice pro oponenta zaměřená komparativně (třeba vůči EU či Japonsku) a shrnete jasné své vlastní hodnotící soudy
Economic Policy of Bill Clinton
Contents:
I. Introduction
i. The role of the U.S. economy
ii. The U.S. in 1990s
iii. Economic policy
a) History
b) Basic approaches (Neoclassic, Keynesian)
II. The U.S. Economy
i. Short history
ii. Monetary union
iii. Fiscal federalism
iv. Other important signs of the economy
III. Economic Policy in the 1990s
i. Reagonomics
a) Tax cuts
b) Deficits
c) Laffer Curve
d) Deregulation
e) Saving and Loan's problems in 1989
ii. George Bush I
a) New regulations after S&L crisis
b) Recession in 1991
iii. Bill Clinton
a) Strategy
b) Recovery in 1992
c) Decrease of unemployment
d) Deficit reduction
e) Tax increase and a cut of expenditures
f) Strong growth
g) Deregulation
h) Successes
I. Strong productivity growth
II. Political stability
III. High level of employment
IV. The largest budget surplus ever
V. NAFTA
i) Failures
I. Record trade deficit for the USA
II. Too much deregulation?
iv. Greenspan`s growth? (the role of FED during 1990s)
a) Abandoning the principle of natural rate of unemployment
v. Bubble
a) Problems of Enron, Amazon, WorldCom, Internet bubble
vi. Globalisation
vii. Downturn in 2001
IV. Conclusion
i. Evaluation of Bill Clinton's economic policy
ii. Lessons
Literature
The Roaring Nineties, Joseph Stiglitz, 2003
Maestro: Greenspan`s Fed and the American Boom, Bob Woodward, 2000
American Economic Policy in the 1990s, J.A.Frankel, P.R.Orszagh, 2002
The United States as a Monetary Union, HM Treasury, 2003
The Fabulous Decade, A. Blinder, J.Yellen, 2001
Budgeting during the Clinton Presidency, P.G. Joyce and R.T. Meyers, 2001
Madame secretary, M.Albright, 2003
My Life, Bill Clinton, 2004
Obráceně – autor, název práce, místo vydání a nakladatel, rok
Doplnit klíčové internetové zdroje US-administrativy + NBER a další think-tanky a univerzity, ať to nějak vypadá…
Těším se na Váš text, očekávám, že to bude moc pěkná práce. Ve Vašem případě jsem přesvědčen, že budu moci opravdu naplnit to, co říkám studentům – že úlohou učitele u dobrých projektů je jen škrtat jejich příliš široké záměry, nikoli radit, co tam má být
S pozdravem K. Půlpán
martan21, 07.11.2005 1:37:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
foto
martan21, 07.11.2005 1:36:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Posilam opetny pozdrav z ubreceneho Bath.
Pocasi mi prijde jako z nejakeho recesistickeho filmu, ale depresi netrpim. Nastesti jsem zdrav jako rybka ve vode, snad to je proto, ze hraji vodni polo ve vode. Po pocatecnich cilech treninky hlavne prezit a neutopit se, jsem dokonce jiz vstrelil branku a neutopil se. Bohuzel moje predstava, ze kdyz nebudu moci, tak si stoupnu na dno a budu vesele dychat, byla mylna, protoze hladina vody je o dva centimentry vyssi nez ja na spickach. Takze nemohu podvadet.
Moje bakalarska prace jiz dostava realne obrysy, kdyz jsem zmenil koordinatora. Pan inzenyr Dlouhy, kandidat ved, je zaneprazdnen a jeho reakcni doba na moje emaily je prilis Dlouha. Asi je navyknuty z dob sveho ministrovani na pomalou byrokratickou postu. Nic mu nevycitam, je velmi zaneprazdnen. Vzdyt jeho prednasky z Hospodarske politiky vetsinou zacinal slovy:"Dnes skoncime o neco drive, letim do New Yorku (Parize, Moskvy, Japonska..)"
Konzultantem se tedy stal muj nejoblibenejsi vyucujici na Institutu ekonomickych studii, p.docent Pulpan.
Za coz mu dekuji.
Aby to nevypadalo nejak prilis aktivne, prace je rozpracovana prevazne proto, ze na ni pozdeji nebude cas.
Eseju a prilis studijnich povinosti je ted prede mnou, kdyz temer vse ma byt odevzdano v prosinci.
Mam se dobre, vari dobre. Nejoblibenejsim=nejlevnejsim jidlem v menze (vubec to neni menza, s lidovymi cenami v Jednote se to neda srovnat) je brambora se syrem-1,40 libra. Kdyz je chut a penize, tak i polevka-0.75p.
Zjistil jsem, ze jako student mam vstup zadarmo do mistnich starych rimskych lazni, kde se tedy koupat nesmi, ale je to pamatka UNESCO. Mozna tam zajdu, ale spis pockam, az prijede Janinka.
Mimochodem do Londyna se moc tesim a dekuji za proziravost a neodvezeni spacaku, na coz jsem nejak pozapomnel.
Zdravim a tesim se na brzkou shledanou.
fotografie z pobytu jsou na
http://crickets.wz.cz/index1.html ve fotogalerii
nebo na
http://gallery.obscurus.net/index.php?cat=10002
prubezne aktualizovano
martan21, 07.11.2005 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Rozdil mezi ceskym a anglickym skolstvim
Dest je vecnym tematem pro ne-Anglicana. Pro jizni narody spise pohromou.
Dnes me napadla spojitost neustaleho prseni a kvality skol na britskych ostrovech.
To, ze univerzity jsou zde v Anglii kvalitnejsi nez u nas v Cesku je znama vec. Odbornici hledaji duvody proc tomu tak je. Mezi nejbeznejsi se radi podfinancovani skolstvi jako celku. Jenze na univerzity davame vic desetin procenta HDP(0.8) nez VB.
Problem je jinde.
Malo u nas prsi.
Tady prsi porad, a co maji takovi studenti delat? Holt zustanou na koleji a uci se. U nas ne, kdyz je hezky, vzdy se najde nejaky duvod pro posunuti studijniho planu.
To take vysvetluje rozdil mezi kvalitou skol na jihu a na severu Evropu, kde pocasi pres rok take nebyva zrovna na koupani.
Reseni pro budouciho ministra skolstvi neni jednoduche. Vytvorit mraky to umeli jen Soveti a Myspulin ze Ctyrlistku. Da se ale uplatit Zakopcanik. Kdyz predpovi, ze zitra a potom porad bude jenom prset, studenti si nebudou planovat zadne vylety ani zalety a budou se venovat studiu. Jak jednoduche.
Ackoliv i ve Skandinavii, kdyz nepreje pocasi, si lide hledaji ruzne zaminky, aby se nemuseli ucit. Jak jinak si tam vysvetlit rapidne zvysenou porodnost kazde nasledujici leto.
martan21, 07.11.2005 0:50:51, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
06.11.2005
Blog
Dnes byla nedele, prselo jako obvykle. Jenze dnes to nebyl ledajaky dest. Temer dve hodiny trval lijak, ktery by snad i nejzarytejsi Anglicani oznacili za dest. Spanele maji velke deprese. Kamaradka se pred par dny tam odtud vratila-19 stupnu a koupani v mori. Tady to je na zimni bundu. Alespon muzu studovat.
martan21, 06.11.2005 22:36:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
prvni
sd
martan21, 06.11.2005 22:28:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
18.09.2005
prace na farme v Anglii
S Janinkou a s Huhem jsme trhali jablicka v Tenterdenu-na jih od Londyna. Tolik ovoce jsem v zivote nesnedl.
Celý příspěvek
martan21, 18.09.2005 1:39:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek
01.08.2005
Ukrajina
Doufam, ze sem nekdy da nejake zazitky z Ukrajiny, protoze to bylo paradni cestovani. Hory, vesnice, mesta, vlaky, more, pivo. Nadhera
Celý příspěvek
martan21, 01.08.2005 1:24:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Ukrajina
Doufam, ze sem nekdy da nejake zazitky z Ukrajiny, protoze to bylo paradni cestovani. Hory, vesnice, mesta, vlaky, more, pivo. Nadhera
Celý příspěvek
martan21, 01.08.2005 1:24:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.07.2004
Stopovani po zapadni Evrope
S Evcou Zackovou jsme se vydali do Spanelska stopem. Tak daleko to nevyslo, nicmene jsme projeli Nemecko, prohledli Lucembursko, ve Francii navstivili Mety, Pariz (krasnych nekolik dni), Burgundsko (na navsteve u parizske architektky), Dijon, Strasbourg a mnoha dalsi mista.
Celý příspěvek
martan21, 30.07.2004 1:35:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
29.08.2003
Email z Cluj-Napocy, Romania
Buna ziua. Pisu vam z nasi rumunske baze. Na cestach zavrsujeme druhytyden a dostali jsme se na net [by the way-je asi 5 rano, ale k tomuse snad dostanu, jo a stoji to 7 Kc/hodka-to jen tak pro Ceskytelekom]. Takze, vyrazili jsme {ja a Jozan] v pondeli-17.8. stopemdo Mohelnice, tam do Olomouce a spali jsme uz v Bratislave. Prijelijsme tam asi pul hodky pred pulnoci a hledali nejaky prijatelnyubytko [0Kc]-uz jsme lezli na strechu garazi ale nakonec zvitezilatribuna tenisoveho hriste [sucho a klidek]. Rano me vzbudilakolemjedouci tramvaj, mrknu okolo sebe a tam spravec valcuje antuku.Nez ale stacil nekoho zavolat, tak jsme zdrhli. Jinak Bratislava semi moc nepacila a hrad me vylozene zklamal. sedli jsme na vlak a jelido Sturova , tam prelezli hranice do Ostergomu {Hungary]-krasny chrama prvni ohnostroj [bylo jich pak jeste nekolik] i prvni problemy skomunikaci :].Gulasovskou lokotkou jsme dohrkali do Budapesti aprespali pro zmenu u fotbaloveho hriste[vzbudil nas nejakej aktivnifotbalista]. Pest je modernejsi, Buda je historicka, ale obe jsounarvany turistama. Na Budinskym kopci je na co koukat a vyhled stojiza to.Pak jsme to vzali pres Szeged, kde slavili svatek sv. Stepana[jeden z nejvetsich svatku v Mad]. Krasne mesto, udrzovane a ciste,coz me prekvapilo, jelikoz je to uz celkem blizko Rumunska. Tam pronas prichzstali pro zmenu ohnostroje dva. A spali jsme na brehu Tisy.Rano me vzbudil funici dobrman a sli jsme hledat nadr. Szeged je tak
D(["mb","krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je",1]
);
//—>
krasny,ze ma dokonce 4 nadrazi, coz se nam asi snazilivysvetlit. "Hodak vallo et allomasra? Koszonom" No byl to porod.Jakmile jsme prelezli rum. hranice uz jsme si davali peknyho majzla.Na koupalku nas dostali/vsichni mladi tu mluvi slovensky-Naglak jepoloslovenska vesnice, takze domluvit se s nimi celkem dalo. v Araduuz to prislo-bose deti na nadrazi zebraji o jidlo, penize, kazdy miprijde podezrely a na ementalovce [ hlavni trida] same dacie.Nehezke a spinave. Intercity vlakem jsme se dostali do Brasova, kdeto vypadalo podobne. Chteli jsme do hor, ale rumunske drahy bylyproti. Listek na jih koupeny byl, ale tlampac furt neco zvatlal, mymu nerozumeli, 1,5 hod zpozdeni a stejne jedem nekam do pryc a hlavnena sever. Nemame vymeneny prachy, jidlo, mapy, nic. Vystupujem VSighisare [asi nejhezci mestecko, ktere jsme videli]. NArodil se tuDrakula, historicke jadro a Festival Pro Etnica [folk, lidove tance,hip hop, rock-krasa]. A kemp i s bazenem. No proste pak jsme jestejezdili a nakonec jsme se do tech zacarovanejch hor dostali. Stoplijsme chlapka s dacii a ten nas prevez pres nejneuveritelnejsisilnici, kterou jsme kdy videl-diry 30-40cisel v panelech, sutraky,balvany, no jel asi 10km/hod, ale stalo to za to.Ze nejsme zadny mekousi, rekli jsme si a vydali se nejvyssi horuRumunska. Za 4 hodky jsme dali prevyseni 1100m, a bivakovali v 1700mtrech pod horou. Ten zaverecnej vystup {i ten 1.] beru jako svujuspech, protoze jsme si oba sahli na dno [prece jenom tahnem nakejch18kg]. NO ale Moldoveanu[2544m] jsme zdolali/a ten vyhled bylneuveritelny-snad vyjdou fotky. Tri dny jsme se tam v tech ostrejchhrebenech protloukali {v noci je fakt zima:] Pak nas vzali naky Cesido Sibiu{Cechu je ve Fagarasskych horach snad vic nez Rumunu] a odtudvlakem do Cluz-Napoky, kde jsme ted. Chteli jsme az k hranicim alePruvodcimu se nelibilo ze nemame mistenky, coz pry musime-vzdyt to je
D(["mb","napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...",0]
);
D(["ce"]);
D(["ms","2c1"]
);
//—>
napsany u kazdy kasy, ze jo. Ale byl fajn-vypadal jak jeden z cetnikuze Saint/Tropez, co videl talir, co lita. Takze tolik zhruba. Je tohohrozne moc, zazitky se nazaplati a nejhezci jsou ty, ktere clovekprilis neplanuje. Takze jsme v poho a vy budte taky. M@rt@n a JOzanCluj-Napoca, Romania.PS:Neni to tu vubec tak strasny, jak se rika. Akorat vic zebraku amoc potulnych psu a dacii a levnych melounu a otresnych verejnychzachodku. ALe kdyz si clovek dava bacha, tak to neni nebezpecny...
martan21, 29.08.2003 0:57:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Následující článek
22.08.2003
tak jsme vratili auto :[ Amerika=svoboda kdyz ho mate. Projeli>jsme to celkem slusne asi jsem psal. Byli jsme v tom Washingtonu.>Krasne mesto plkne pametniku, soch , muzei... Vse zdarma tak aby>turista dostal relativne ucelenou predstavu o Am. historii. TAky>jsme se mrkli na budovu FBI {dovnitr nas nepustili-prekvapive} a>White House, Washington Memorial... A taky se takhle fotim pred P>{entagonem a prijede ochranka a osviti mi film-no to bylo neco.\>Pak jsme jeli do Norfolku nejvetsi am. voj. zakladna a taky jsme>se vykoupali na Virginia Beach-quality. Pak jsme jeli pres 17mil>tunel-most pres more, coz se mi taky libilo. Pak Philadelfia a>vcera jsme vlezli do jednoho z nejvetsich zab. parku na svete->takovy ty rollercoastery a Free Fall.. No stalo to za to. a ted>jsme zase v NY. Tak piste ja se zas ozvu. Cau>>PS: Pro Blue Star Camp mates: ten hotel {opravdu se to jen>jmenuje hotel, ale na prespani to staci} je z Port Authority>doleva na 42nd Street 9th Ave-ruzovy napis HOTEL{beze jmena}->double room 45USD, single 40 USD. Ted jsme ale v hostelu na 114th>St. 6Ave -Lenox Ave 239. Hostel je full {asi 20}, tak nas soupli>nekam do privatu na madraci za 15. Ja bychtohle ale preferoval>pred "Hotelem". Mejte se fajn a napiste kde jste a co delate
martan21, 22.08.2003 1:22:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
02.08.2003
Cau. Taky diky. S temi pohledy-jsem fakt rad kdyz me nekdo necoposle, takze piste. Pravda je ze mama posilala dopis 17.7. a tadyjsem ho mel v pondeli 22.7. {ne-li jeste drive, protoze nez se todostane ke mne od camp office chcvilku to trva}. Kazdopadne delenez tyden-9 dni to nejde {sem}. Do CR to je pomalejsi. Krkonose siuzijte. Ja to mam za par {si 20 dni}- klidne bych tady zustal idyl, ale skola vola a hlavne autoskola vola. Taky bych se chtelzeptat jestli nemas 27.8. cas, protoze mamince se pro me mocnechce na Ruzyn {jestli ne tak nevadi}.Grilujte-taky se tomu rikaBar-b-que a je to fakt fajn jist takhle v prirode. No diky zamejl. Posledni dobou se dostavam k pocitaci casteji, takze pisujak se da. Mejte se a ahoj. MArtinPS: Rozhodne to ale nebyla 875 zprava od tebe :}} i kdyz diky zavsechny}ps:po mesici jsem se dozvedelk od bratra vyzo Nazdar Amiku nebuduto protahovat a abys se tam z toho neposraltak ti uz konecne napisu to vysvedceni(tak tak si prolezl)takze:chovani-1, cestina-2, anglina-1, nemcina-1, ZSV-2, Dejak-1,Matika-2, fyzika-2, chemie-2, biologie-2, TV-1 a vsechny seminaremas za 2, doufam ze uz s tim nebudes prudit, jo a jen takmimochodem mas lepsi vysvedceni jak ja, tak si toho vaz ja melsice taky 9 dvojek ale min predmetu teda aspon myslim.Tak zatimcau pisu to ve spicce takze jestli to mama
martan21, 02.08.2003 1:21:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
01.08.2003
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
Ahoj Holky. Jak je? Co holidays? Parite? Urcite jo. Ja to mam za> 26 a pak travelling {looking forward to NY City} . Evco do AC bych> zasel, ale asi az se vratim:} NO a jinak tu je fajn. Hlasili Burky> na ctrnactdni a zatim tu je 35 ve stinu bez mraku. Jejda me se tu> nejak zaclo libit. Ale tesim se domu {na psa:—jeste sem ho> nevidel} ale taky na vas holky. Pudem nekam az se vratim? Jasne> Martina najdes vsude tam kde je krasne... NO USa- to je krajina,> ale zit bvyvch tu nechtel. Kazdopadne se tesim, az si poradne> popovidame face to face. To jo. Martin
martan21, 01.08.2003 1:19:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
15.07.2003
Ahoj. PO delsi odmlce opet trochu zpravodajstvi ze zeme svobody.>Dnes 11/7/02 odjizdi prvni skupina deti po mesici { no konecne } a>v nedeli prijede dalsi { na mesic- Oh my God}. Tzn. mame volno v>sobotu, takze chceme opustit camp {nejlepe k mori} Uvidime jstli>to vyjde. Jinak pokud nekdo znate moje vysvedceni, tak mi ho>prosim napiste, protoze ja hop jeste neznam { alespon jestli jdu v>zari do ctrvtaku nebo opakuju}. Ted je tu po mesici min jak 25 ve>stinu. Protoze jsou vsude bourky. Jestlize se nekdo v Cechach boji>bourek, tak at nejezdi do Sevedrni KAroliny, protoze tady to je>opbcas o zivot { bourky jsou ale vetsinou jen v noci a to my>-nekdy- spime}. JInak jak se mate, co delate, dovolena...? RAd si>poctu , co se deje doma, protoze jsem trochu mimo obraz. Ale>snazim se sledovat denio alespon pres idnes. Mam uz malo minut,>takze ahoj. Tati maily dosli, tak diky. Hezkou dovolenou vsem.>Sobe preji klidnejsi deti v pristi varce. Ahoj MArtin
martan21, 15.07.2003 1:17:00, trvalý odkaz, komentáře (0)
Předchozí článek Následující článek
30.06.2003
Ahoj. TAk jak dopadla skola. Verim ze se v zari9 spolecne vsichni>uvidime. a s oslavami to neprezente. Jinak je tu fajn. Poznavame>americkou kulturu a snazime se ji porozumet. Vzdy ve ctrvtek mam>volno, takze vyrazime do mesta cim na nadherne vodopady nedaleko.>MOre je asi pet hodin cesty autem a to se stopem opravdu stihnout>neda. Snad se tam dostaneme cestou zpatky. Trosku mam problemy s>jidlem ale to se srovna {jako Cesi jime daleko zdraveji]. Deti>jsou hrozne. Jsou tu od 7let do 16,17 a jsou rozdeleky do nekolika>kategorii. Vzdy Majji sveho counselora {vedouciho-native speaker]>a kdyz ti maji volno,. tak nastupujeme na radu my support staff.>Obcas to j3e celkem tezke utesovat je at nejsou homesick, kdyz ja>jsem:]...>Jen me stve ze tu dite dostane co si zamane. Ted mam time-off,>ktereho opravdu neni mnoho, ale jsou tu bezva lidi, tak je to>dobry. Internet mame na pridel {30min. tydne] a me zbyvaji 2min,>takze asi koncim. Mejte se fajn,napiste jak jste dopadli ve skolce>Mami Znamky mi posli emailem at vim jak jsem na tom
Subscribe to:
Posts (Atom)
